Jakube, jaké vás čekalo přivítání po příletu?
Přiletěl jsem kolem půlnoci. Druhý den v sedm ráno už jsem musel do školy na zápis mezinárodních studentů, který probíhal až do večera. Následující den ráno už nám začal výcvik s jednotkami SEALs americké armády.
Co prosím?
Nevěděl jsem, co od toho mám čekat. Nejdřív jsem si myslel, že je to legrace. Trvalo to ale tři dny. První den a půl jsme byli kolem školy a plnili různé úkoly. Poslední noc jsme strávili v národním parku. Dali nám spacák a do dvojice plachtu, abychom si udělali přístřešek a přespali do druhého dne.
Jakub Jokl208 cm, pivot Narodil se 21. května 1996. S basketbalem začínal v Jiskře Havlíčkův Brod, poté působil v mládežnických týmech Jihomoravského basketbalového centra Brno. Jako sedmnáctiletý poprvé nastoupil za mmcité Brno v české nejvyšší soutěži. Loni v létě zamířil do týmu prestižní akademie CBA, která sídlí na Kanárských ostrovech a připravuje převážně evropské hráče na vstup do americké univerzitní NCAA. Tento krok Jokl využil, když letos získal místo na soupisce University of Utah. Tamní Utes trénuje Larry Krystkowiak, který odehrál devět sezon v NBA a necelé dvě sezony vedl Milwaukee jako kouč. Ke slavným studentům Utahu patří Keith Van Horn, Andre Miller a Andrew Bogut. Dnes na ně v NBA navazují Delon Wright či Jakob Pöltl. |
Jak jste tuhle noc prožil?
Nevěděl jsem, co tu žije v přírodě za zvířata. Ráno jsme se probudili a kousek od nás běhaly krávy. Splnilo to ale účel. Hned od druhého dne jsem se poznal se všemi spoluhráči. Z loňského týmu zbyli jenom tři hráči, takže je tu hodně nováčků a tohle nás stmelilo.
Čekal jste, že začnete takhle zostra?
S ničím takovým jsem nepočítal. Kdyby mi to někdo řekl, tak bych se mu vysmál, že do Ameriky jedu hrát basket a ne přežívat v horách.
Vy jste navíc musel bojovat i s časovým posunem...
Přes noc nás nechali spát maximálně čtyři hodiny. Chtěli, abychom si sáhli na hranici fyzických možností. Vzhledem k časovému posunu už jsem byl ráno vyspalý, ale začal jsem být unavený brzy odpoledne.
Čím vás na výcviku „trápili“?
Museli jsme skákat oblečení do vody a tam se navzájem tahat, plazili jsme se v písku a štěrku a oni na nás stříkali vodu... Taky jsme do skupiny dostali trubku naplněnou vodou. Ta vážila asi 250 kilo. Museli jsme jí přenášet mezi jednotlivými úkoly. Jak se voda přelévala, tak to měl vždycky někdo těžší.
Jste rád, že jste si tím prošel?
Teď zpětně vím, že to byla skvělá zkušenost vyzkoušet si takový výcvik nejelitnějších složek amerického námořnictva. V Česku bych něco takového nezažil. Nečekal to ani nikdo ze spoluhráčů. Nějaký teambuilding měli i vloni, ale ne v takové formě.
Pojďme k basketbalu. Už jste stačil trochu nahlédnout do amerického univerzitního prostředí?
Škola tu basketem úplně žije. Ještě ani nezačala sezona a už mě tu lidi poznávají. Fotili jsme už nějaké plakáty. Marketing je tu opravdu na skvělé úrovni. Všichni se s námi chtějí zdravit. Nejen na škole, ale i ve městě. Je to něco jiného, než jsem dosud zažil.
Jak si na takový zájem o svou osobu zvykáte?
Hodně nám tu s tím pomáhají. Každý týden máme semináře, jak se chovat na veřejnosti a před médii. Co můžeme říkat, aby bylo vše v pořádku. Měli jsme také schůzku s právníky, kteří nám dali nejzákladnější informace.
Rakušan Jakob Pöltl letos z Utahu odešel jako devítka draftu NBA. Je to pro vás motivace? Pro tamní novináře byl váš příchod velkou zprávou, jeden titulek váš vítal zvoláním: „Za Jakoba přichází Jakub.“
Pöltl tu byl týden a trénoval s námi a s Delonem Wrightem, který končil školu o rok dříve, teď se oba sejdou jako spoluhráči v Torontu. Byla to skvělá zkušenost zatrénovat si s někým, kdo jde do NBA. Je to pro mě velká motivace a jeden z důvodů, proč jsem si vybral tuto školu.
Utah vede trenér Larry Krystkowiak. Už jste se s ním sešel?
Má ohromné zkušenosti. Hrál několik let v NBA, působil tam i jako hlavní trenér. Od začátku byl všude s námi, včetně noci v národním parku. Už jsem s ním měl několik individuálních tréninků. O víkendech máme další teambuildingové akce, různé grilovačky. Na jednu takovou nás pozval všechny do svého domu. Měli jsme dost šancí poznat ho jako člověka.
Jaký je?
Přijde mi jako hodně férový člověk, který má obrovské zkušenosti s basketem, může mě posunout dopředu.