Jakube, již jste se veřejnosti prezentoval jako úspěšný skokan na lyžích, závodil jste ve formulích, co chystáte nyní? Nelákají vás například závody v zavřených vozech?
A víte, že jo? Zrovna teď v sobotu pojedu v Brně šestihodinový okruhový závod s Alfou sto čtyřicet sedmičkou.
Šestihodinový závod s takovým autem, to bude určitě paráda. Ten závod pojedete ve voze sám?
Kdepak, budeme na to tři a nějak se vystřídáme. Jak to ale bude přesně, to ještě nevím. Ve čtvrtek mám první trénink, v pátek je kvalifikace a v sobotu se jede závod. Doufám, že nebude pršet.
Jak jste se k tomu dostal?
Alfa nasazuje do tohoto závodu tři vozy, jeden řidič jim chyběl, tak mě oslovili, jestli bych si to nechtěl zkusit.
Máte vůbec představu, co to je za auto?
Tak viděl jsem ho, už jsem v něm seděl v boxech. Ale vážně. Je tam sekvenční převodovka, což mi hodně pomůže. Já jsem měl ve formuli totiž hrozné problémy se řazením, tam bylo klasické "háčko" a v té rychlosti tam hledat správné polohy bylo dost těžké. Při tom sekvenčním řazení jenom sáhnu, hodím to dopředu nebo dozadu a jedu.
Nebojíte se toho, že vlastně pojedete ostrý závod ve voze, ve kterém jste ještě nejel?
V té formuli to bylo podobné. Ve čtvrtek jsem přijel, otestoval si to v tréninku a v pátek už byla kvalifikace.
Takže to máme další druh motoristického sportu ve vašem erbu. Co chystáte dál?
Stále čekám, že zavolají z toho Ferrari, ale pořád nevolají a nevolají... (smích)
A co třeba motorky?
Svézt se rychle, to mě láká, teď jsem zrovna jednu takovou zkoušel. Je to pěkné svezení, ale já mám z toho strach. Když na silnici můžeš ten stroj položit, dát si tam to koleno, je to nádhera, ale také hodně nebezpečné. Svézt se tam a zpátky třeba dva kilometry, to je pěkné. Ale závodit – to ne.
Uvažujete o tom, že po skončení kariéry skokana na lyžích se budete motoristickému sportu věnovat profesionálně?
Uvidíme. Třeba ano, třeba ne. Mám do budoucna vypracovaný jistý projekt, ale to je ještě daleko.
Někde jste říkal, že motoristické závody vás učí odvaze. Když pak stoupnete na můstek, nepřipadá vám ten sjezd potom pomalý?
Určitě, pomáhá to ve vnímání té rychlosti. Malý příklad. Když jsem po závodech v Brně potom vyjel na dálnici, dal tempomat na sto třicet, tak jsem si připadal, že mohu vedle toho auta běžet... Myslím si proto, že pro skoky je to jenom dobře.
Takže jste to v praxi poznal?
Těžko říct, já byl tenkrát v krizi. (smích)
O víkendu v Brně to již asi budou vaše poslední motoristické závody, zima se blíží, ne?
Už je říjen, za nějakých pět týdnů začíná Světový pohár, takže to bude opravdu poslední závod. Leda, že by mě vzali někam na sněhovou rallye, to jsem ještě nejel. (smích) Ale to víte, že skoky volají. Hned v neděli mě čeká čtyřdenní kondiční trénink v Liberci. Pak jedeme ještě před sněhem někam skákat na hmotu a budeme čekat na to, kde napadne první sníh. Až to bude, tak tam vyrazíme a budeme ladit před sezonou.
Těšíte se?
Samozřejmě, že se těším, tomu věřte!
