O víkendu se na Vysočině pojede klasická třicítka s hromadným startem, v neděli pak štafeta. Když tu Bauer jel před devíti lety pro premiérový triumf, musel se poprat s volnou patnáctkou. "Vzpomínky? Jenom ty nejlepší," povídal.
Na hrudi měl startovní číslo 12, startoval půl minuty za tehdejším lídrem Světového poháru René Sommerfeldtem z Německa a do cíle nakonec přifrčel půl minuty před druhým Rakušanem Hoffmannem.
"Vybavuje se mi, že jsme předtím byli na soustředění ve finském Vuokatti, kde byla strašná zima. Snad 38 pod nulou," vyprávěl Bauer. "Sníh byl přemrzlý, i na skejtových lyžích jste mohli jet klasiku, vůbec to nejelo."
A právě to byl výborný trénink na Nové Město, kde se lyžař stal prvním Čechem v historii, který ovládl mužský závod prestižního seriálu.
Když vyrazil, jel na krev. Od prvního mezičasu mu hlásili, že vede. "Říkal jsem si: To není možný, asi jste se spletli." Až když Bauer dostal stejné informace i ve třetím okruhu, připustil: "Asi na tom něco bude."
Najednou jako by dostal křídla, dojel si Sommerfeldta, pak mu i výrazně ujel. Kilometr před cílem si plácl s trenérem Petráskem, protože už mu bylo jasné, že vyhraje.
"Když máte formu, pak nevíte, že jsou na trati kopce. I přes Esíčka jsem letěl," popisoval Bauer. "Máte pocit, jako by závod běžel kolem vás. Vy pak přijedete do cíle, kde vás staví na stupně a vy máte pocit, že jste se vůbec nezadýchali. Pak je kontrast s tím, kdy se vám nedaří, děláte, co můžete, a ty kopce jsou obrovské."
O víkendu by se znovu mohl rvát o vítězství, na které ve Světovém poháru čeká od ledna 2010. Tehdy slavil v estonském Otepää. "Budu bojovat," slíbil Bauer.
Novoměstské tratě si vyzkoušel o víkendu při mistrovství republiky, kde vyhrál klasickou patnáctku. "Líbily se mi. Klasické pasáže jako Houpačky nebo Esíčka zůstaly, jen přidali náročný kopec," pochválil nové okruhy na Harusově kopci. "Akorát v sobotu to bude dvakrát tolik."
