Pokrmy, které jim servíruje Claudia Ederová, tmavovláska z Innsbrucku, si jezdci týmu Bora-Argon nemohou vynachválit. Ovšem pozor, klasickou šéfkuchařkou jejich Claudia není. V tomto oboru se nevyučila.
Spíš je tady studentkou „na prázdninách“.
„Studuji výživové poradenství, na podzim mě čekají státnice,“ prozrazuje. Diplomovou práci píše o výživě cyklistů. „Takže vlastně nabírám materiál i tady, místo prázdnin. A vaření je můj koníček.“
Že je v něm výborná, velebil už loni Leopold König, když ještě v barvách tohoto týmu na Tour de France exceloval. Nyní zbyl v partě Bory ze dvou Čechů už jen Jan Bárta.
„Nejradši mám k večeři brambory,“ prozrazuje dříč ze Sobůlek na Kyjovsku.
A Claudia to moc dobře ví.
„Jan prostě brambory miluje. Nikdo jich nesní tolik jako on. Další jezdci preferují spíše těstoviny, ale speciálně pro Jana dávám každý den na bufet k večeři i brambory na nejrůznější způsob. Aby si tam každý našel, co má rád.“
Moc toho Claudia během Tour nenaspí. „Asi tak pět hodin denně,“ soudí. „Dny bývají dlouhé, práce je spousta. A v noci se tu kvůli tomu vedru ani moc spát nedá.“
Stres, v nějž se putování po trase Tour tolikrát proměňuje, doléhá už také na ni. Přesto dokáže rozesmát celou partu. „Když si večer se členy týmu na chvíli sedneme, opravdu si to užívám.“ Jen se nikdy nesejdou u stolu všichni. „Polovina kluků je vždycky na večeři a druhá na masáži. To abychom se vystřídali,“ vysvětluje Bárta.
Sama jsem jako grilované kuře
Vlastního kuchaře si už v minulém desetiletí vozil na Tour tým Lance Armstronga, módou posledních pěti let se pak u elitních stájí staly kuchařské trucky. Nejbohatší týmy, jako jsou Tinkoff-Saxo či Sky, si vozí i dva kuchaře. Přičemž kuchyně ovládají na Tour především Dánové.
Hannah Grantová, šéfkuchařka Tinkoff-Saxo, už sepsala i knihu cyklistických receptů, přeloženou do řady jazyků včetně češtiny.
Fanynkou Hannah je také Claudia. Dokonce si její samolepku přilepila na svůj kuchyňský truck. A ten je v konvoji Tour unikátní. Jde totiž o jedinou prosklenou pojízdnou kuchyni na tomto závodě. Vše, co se v ní děje, je zvenčí vidět.
Hledejte za tím především reklamní strategii sponzora stáje. Poté, co podporu ukončil softwarový gigant NetApp, platí účty německého týmu mladá firma Bora, vyrábějící revoluční typy digestoří.
Pojízdnou kuchyni, jež dříve sloužila při propagačních akcích Bory, letos na jaře přestavěli pro potřeby cyklistického týmu a na přípravném závodě Dauphiné si v červnu odbyla premiéru.
„Hned se mi pracuje na Tour mnohem lépe než loni,“ oceňuje Claudia. „Tehdy jsem se ještě musela spoléhat na hotelové kuchyně a nikdy jsem dopředu nevěděla, jaké podmínky tam najdu.“
Teď jídlo navaří ve „svém“ a v hotelové restauraci je jezdcům i dalším členům týmu jenom servíruje. Uvnitř prosklené kuchyně, kde si může připadat jako ve výkladní skříni, sice běží klimatizace, ale pokud se ostré slunce opírá do skla, je zle. „Když přitom ještě vaříte, připadáte si jako v sauně. To jsem sama jako grilované kuře,“ opět se zurčivě rozesměje.
Chtěl bych buchty s mákem
Brzy ráno nejprve připravuje pochutiny k snídani: ovesné kaše, ovocné saláty či palačinky, které přidá k nabídce hotelové snídaně. Před etapami navíc nachystá jezdcům malé svačinky na trať i odpolední jídlo, které spořádají v autobusu po etapě. Ještě před polednem potom odjíždí do dalšího hotelu, kde se tým ubytuje.
Ne, truck si sama neřídí. „Na to mám Marka,“ zmíní svého pomocníka. „Křižovat s truckem tady v těch serpentinách, to není nic pro mě. Transfery jsou pro mě z celé Tour nejhorší.“ Včera odeslali organizátoři konvoj Tour do cíle po objízdné trase dlouhé 370 kilometrů!
Po příjezdu do dalšího hotelu zkontroluje Claudia zázemí i zásoby, uklidí, jede nakoupit a připraví večeři. Jezdci dostanou na výběr z několika pokrmů. Nedílnou součástí je avokádo, z masa dominují ryby a kuřecí, také na středně propečené steaky dvakrát týdně dojde.
Specifické jsou vždy volné dny. Tehdy se snaží narušit přece jen poněkud jednotvárný jídelníček. „Takže v Pau byla pizza. Hlavě pomůže, když tělo dostane něco jiného.“
A dezerty? „Jan mi chodí na čokoládu,“ líčí. Může mu nabídnout i brownies, cookies, trhance.
„Ale sladké k večeři na stůl neservíruju, někteří jezdci si to nepřejí. Zato jiní naopak sladkosti vyžadují. Mám je pro ně bokem. Hlavně když mají špatný den, chodí za mnou a ptají se: Claudie, máš v trucku něco sladkého?“
Pokud by měl Jan Bárta vyslovit jedno speciální přání, tak tady je: „Buchty s mákem.“
Chvíli nám trvá, než vygooglujeme, jak tento požadavek správně přeložit. Obrázek pomůže. Pak Claudia chápavě přikývne.
A tak kdo ví, možná dojde do konce Tour také na buchty pro českého Honzu z německého týmu.
Bárta: Párek si k snídani tedy nedámJan Bárta Je třiatřicátým mužem pořadí Tour a po odstoupení lídra stáje Dominika Nerze i nejlepším cyklistou týmu Bora-Argon. Jan Bárta jede nejslavnější cyklistický závod podruhé a stejně jako loni je cyklistou, kterému není žádný únik cizí. |