Tři minuty tráví v teplotě hluboko pod minus 100 stupňů Celsia.
"Hodně mi to pomáhalo i přes sádru, otok jde dolů, ruka méně bolí. Ani jsem ji nezvedl, nemohl jsem hýbat prsty," popisuje Ptáček.
Do kryokomory míří s kolegyní Pavlou Rybovou a dálkařem Štěpánem Wágnerem. "Je tam zima," povídá se smíchem.
Chlad pomáhá rozbolavělým tělům atletů k regeneraci, ale také zvyšuje výkonnost. "Už jsem na kryoterapii kdysi chodil. Když jsem sem vlezl znovu, říkali mi: Jsi zvyklý, vydržíš tři minuty. Po minutě a půl jsem klepal kosu a přemýšlel, že uteču dřív," líčí šestadvacetiletý tyčkař.
Venku panuje letní parno, mlha před kryokomorou příjemně chladí. "Uvnitř si povídejte, pak to rychle uteče," radí tyčkařův jmenovec František Ptáček, hokejista Sparty.
V komoře chvíli trvá, než si oči zvyknou na hustou, ledovou mlhu. Mráz nejprve příjemně ochladí, ke konci však ostře zabodává do těla mrazivé jehličky. Tělo pak potřebuje zahřát, a tak Ptáček šlape na rotopedu.
Tedy Adam.
Vpodvečer to v kryocentru totiž vypadá jako na srazu sportovců. Tyčkařka Rybová probírá zranění s bobisty, dorazili zápasníci, sumista Poříz. Provozovatelé hlásí výsledky kladenského desetiboje, vždyť dalším z klientů mrazivé léčby je Tomáš Dvořák. "Dvě hodinky potom je člověk svěží a ani venku mu není takové vedro," pochvaluje si Ptáček.
Po ošklivém pádu na Pražské tyčce si může léto vychutnávat. I když v bazénu v Podolí se nejvýš sprchoval. Ovšem chystal se na výměnu čtyřkilového sádrového krunýře za ortézu.
"V první chvíli po pádu jsem měl šok. Až v sanitce jsem si říkal, že je to na nic. Po několika letech jsem měl fazonu. Fyzicky jsem na tom byl nejlépe v životě."
Mistrovství světa v Ósace už asi vzdal, loket si žádá léčbu klidem. Ale chce se nachystat na konec sezony. "Odpočinu si od tyčky. Budu běhat sprinty, zkusím si skočit do dálky. V juniorech jsem dělal víceboj, tak zase zkusím jiné disciplíny."
 LÉČBA MRAZEM. Tyčkař Adam Ptáček (uprostřed) léčí zraněný loket i v kryokomoře. |
