Domácí výprava vodáků byla v Čunovu nejúspěšnější. Na druhý pokus poté, co v červnu šampionát zaplavila velká voda, získali Slováci pět zlatých, dvě stříbra a stejně tolik bronzových úspěchů.
Celou třetinu ze sbírky vybojovala 27letá rodačka z Bratislavy. "Úleva!" oddechla si. "Plakáty byly pěkné, ale bylo třeba výkony." Stala se tak první ženou v historii šampionátů, která dokázala vybojovat tři cenné kovy.
Medailovou plavbu zahájila v sobotu v soutěži družstev 3×K1, kde s Gabrielou Stacherovou a Danou Beňušovou skončila třetí.
"Přitom v tomto složení jsme absolvovaly jen jeden trénink," prozradila. "Výborně rozběhnuté," říkala pak v rozhovoru pro deník SME před svými individuálními starty.
V kategorii C1 finišovala druhá. "Pro ženy to na kanoi bylo náročné, hlavně ten závěr," popsala náročnou vodu. "Navíc kanoistickému tréninku věnuju asi třicet procent celkového objemu."
Mezi finále závodu kanoistek a startem kajakářek měla jen hodinu pauzy, strávila ji v péči fyzioterapeuta. "Dával mě do kupy, postavil mě na nohy," děkovala.
Pak se Dukátová rychle převlékla, vzala jiné pádlo a šampionát zakončila nejblyštivějším úspěchem - zlatá tečka přišla v kajaku. I když je mistryní světa, evropské zlato jí dosud ve vitrínce chybělo.
"A teď je řadím na úroveň světového titulu z Prahy 2006," hodnotila. Na velký úspěch čekala čtyři roky. "Ještě se chvěju, jako bych měla zimnici. Ne od studené vody, ale z diváků, byli úžasní."
Za necelé tři týdny ji čeká mistrovství světa ve slovinském Tacenu. A znovu s podobným programem jako v Čunovu - start na obou lodích. "Asi jo, je to výzva!"