Malá hala je v suterénu pod hlavní arénou. Má dostatečně vysoký strop, aby mohli volejbalisté kvalitně trénovat, ale jinak je strohá. Kolmé zdi bez míst pro diváky po všech stranách, delší stěny jsou obložené velkými cihlami, kratší jsou jen betonové.
Hlavní vadou na kráse však je chyba na klimatizaci. Pod stropem kondenzuje voda a na několika místech kape na hrací plochu.
"Týmy si stěžovaly, pořadatelé kvůli tomu prodloužili předzápasové rozcvičení v hlavní hale," řekl manažer českého týmu Ivo Dubš. Prostor na přípravu v aréně se zvětšil o devět minut na rovnou půlhodinu.
Dnes dopoledne ještě byly pro všechny rovné podmínky. Každý tým měl půlhodinu na rozcvičku v malé hale, a pak se přesunul na stejný časový úsek do hlavní arény, kde pokračoval v tréninku s míčem na síti.
Čeští reprezentanti v podzemí začali trénink společným pokřikem, a pak se pustili do rozcvičky. Každý hráč si opakoval léty vyzkoušenou sestavu na pečlivé protažení všech svalů.
Mokré hadry hned za jednou ze zadních čar jasně označovaly problematická místa. Těm se hráči velkým obloukem vyhýbali.
Když trénink mířil do bodu, že si hráči ve dvojicích začnou pinkat, ujal se hadrů sám trenér českého týmu Laurent Tillie a začal jimi utírat podlahu. Po chvíli to vzdal a dal hráčům pokyn, aby se nebezpečným místům vyhýbali.
"Odpoledne si bude v malé hale stranu vybírat ten, kdo dřív přijde," prozradil nepsané pravidlo manažer Dubš. Loužím se každý jistě rád vyhne.
