Jako poslední jede modrý koráb Discovery Channel. Šéf Johan Bruyneel na předním sedadle řídí šoféra rozmáchlými gesty jako dirigent.
Jakmile zastaví, vyskáčou z vozu mechanici. Vyladí osm kol pro chlapce z týmu. Jen to Armstrongovo, v tmavší barvě s jedničkou na rámu, stojí stranou pod bedlivějším dohledem. Beltran si jde do doprovodného auta zkontrolovat lahve s pitím a pláštěnky, další muži doplňují do lednic obří pytle s kostkami ledu.
Bruyneel se dává do řeči s krajanem. Bývalý slavný gólman belgické fotbalové reprezentace a klaun Jean-Marie Pfaff přijel povzbudit cyklisty. „Nahoru bych nevyjel.“
Vedle v autě sedí v chládku Roberto Heras, bývalý člen družstva. Okolo projel Jan Ullrich a jeho fialovo-černá družina T-mobile.
Ale všichni mají oči jen pro Armstronga. Vylezl z autobusu a lidi ječí, jako by to byla rocková hvězda. Armstrong rozdá pár podpisů a rozhovorů, chopí se kola a obklopen bodyguardy si proráží cestu ke startovní lajně. Ullrich stojí v pozadí, čistí si brýle a klábosí s ostatními.
V 11.30 se konvoj vydává na cestu ulicemi města. Až za jeho hranicemi vyráží naostro. Do hor.
