Děvčata Silvie Galíková, Monika Krajčová a Marcela Šulová se dobře znaly už dřív, z juniorských závodů ve sportovním aerobiku z kategorie jednotlivkyň.
A že jim to v singlu šlo znamenitě, o tom svědčí následující bilance: Šulová byla na juniorském mistrovství světa 2001 druhá a loni na světovém šampionátu v Adelaide byla už mezi seniorkami šestá; Galíková je dvojnásobnou juniorskou mistryní světa; Krajčová byla na juniorském mistrovství světa dvakrát druhá.
Po loňské sezoně všechny cítily, že by si chtěly zkusit něco jiného. A co takhle vytvořit tříčlenný tým?
"Nejdřív jsem oslovila Silvii Galíkovou, protože má podobnou postavu jako já," říká Marcela Šulová o stejně drobné a nevysoké Galíkové. "Silva je sice až ze Zlína, ale to v té chvíli nehrálo roli. Důležitější bylo, že jsme obě přibližně stejné typy."
Když pak k sobě tahle dvojice hledala třetí, Marcela se Silvou si vzpomněly na nezapomenutelnou trojku Holzer, Strakoš, Valouch, která to ve sportovním aerobiku dotáhla v týmech ke třem světovým titulům.
"David Holzer s Jakubem Strakošem byli taky malí jako my dvě, Vláďa Valouch byl zase vytáhlejší. Prostě jim to ladilo. Takže jsme oslovily Moniku Krajčovou, která je na rozdíl od nás také vyšší postavy," vysvětluje Šulová.
A Krajčová nabídku uvítala. "Zrovna jsem přecházela do seniorské kategorie, kde je v singlech z celého sportovního aerobiku konkurence největší. Navíc stejně jako holky jsem chtěla změnu, takže jsme se dohromady daly," řekla šestnáctiletá Krajčová.
Dvě Pražačky, třetí ze Zlína - ale to nevadilo.
"Holky v týdnu trénovaly samy, já v pátek po škole sedla ve Zlíně na autobus a hurá do Prahy. Tam jsme o víkendu měly vždycky tři tréninky. A přespávala jsem u Krajčových, protože hotel bych si samozřejmě dovolit nemohla," vylíčila sedmnáctiletá Galíková.
V silné konkurenci se tato tři děvčata předvedla poprvé letos na dubnovém mistrovství republiky v pražské Sazka Areně. Ale nic slavného to nebylo, až třetí místo.
"Nebyly jsme ještě tak sladěné, jak je v týmu zapotřebí. V některých momentech vázla synchronizace, říkali nám, že do toho dáváme moc svého, přesně tak, na co jsme byly zvyklé v singlech. Některá z nás je víc do tanečních prvků, jiná je víc techničtější. Zkrátka, chvíli nám trvalo, než jsme začaly víc myslet na týmovou práci," pokračovala Krajčová.
Právě proto, že na republikovém šampionátu skončila trojice Galíková, Šulová, Krajčová až třetí, musela si účast na mistrovství světa v Gentu hradit sama. Podle předem stanovených regulí Českého svazu aerobiku.
U jedné závodnice se náklady na účast v Belgii pohybovaly kolem dvanácti tisíc korun. A jaké pak bylo překvapení českých mistryň světa, když součástí odměny za titul byla pro každou z nich obálka s částkou 550 eur.
"Finanční ocenění, to jsme zažily poprvé. Aspoň nám to pokrylo náklady na účast a něco ještě zbylo," řekla sedmnáctiletá Šulová. Krajčová pak dodává: "Zbytek nejspíš padne na nové soutěžní dresy. Ten totiž přijde na sedm tisíc."
A jak vůbec tato děvčata velké sobotní finále v hale v Gentu prožívala?
"Šly jsme v šestičlenném finále jako druhé, hodnocení se ukazuje hned po sestavě a zároveň na obrazovce vyjede průběžné pořadí," vysvětluje Galíková. "Po naší sestavě jsme byly první, ale hned za námi šly Maďarky, které byly na prvním místě po základní části i po semifinále."
Galíková, Krajčová a Šulová potom v zákulisí neodtrhly od televizní obrazovky oči.
"Když se pak při hodnocení Maďarek objevila v pravém rohu obrazovky velká dvojka, bylo nám jasné, že jsme vyhrály. Sice pak ještě šly Australanky, ale těch už jsme se tak nebály. Tak jsme titul obrečely hned po té maďarské trojici."
A vzápětí se už trojice, kterou v Praze vedou Olga a Ivan Šípkovi, radovaly společně s trenérem Vladimírem Valouchem.
"V Praze se nám Vláďa věnuje taky, jeho zkušenosti coby trojnásobného mistra světa jsou neocenitelné," řekl Krajčová. "A byl to právě on, kdo nám přímo na mistrovství k tomu zlatu moc pomohl."
 Mistryně světa 2005 ve sportovním aerobiku v kategorii týmů se představují: zleva Marcela Šulová, Silvie Galíková a Monika Krajčová. |
