Já snít nemusím. Krátce před startem Cetelem Valašské rally, která včera otevřela domácí sezonu automobilových soutěží, jsem v ní seděl. Při testování mě svezl finský pilot Juho Hänninen, vicemistr světa v kategorii produkčních vozů.
Hänninen si projel trať s navigátorem Mikkou Markkulou a pak přichází moje chvíle. Dostávám spolujezdcovu přilbu, jeden z mechaniků mě upevňuje do sedačky. Horní popruhy mám volnější, ale nepovažuji to za problém. Omyl!
Hänninen zvedá palec pravé ruky vzhůru, já přikývnu a můžeme vyrazit. Cesta je poměrně úzká, dvě auta by se stěží vyhnula. Pilot na nic nečeká, plynový pedál sešlápne až k podlaze a přítlačná síla mě zaboří hluboko do sedačky. Po zimě je sice asfalt plný děr, ale fabia je poměrně snadno přeskakuje. Tlumiče pracují skvěle, jen občas ucítím tvrdší náraz.
Je tu zatáčka a první brzdění. Podvědomě brzdím s Hänninenem, nohama tlačím do podpěry na podlaze tak silně, až cítím bolest. Musím si dávat pozor, abych nestiskl jedno z mnoha kontrolních tlačítek na desce. "Povedlo“ se mi to už při nasedání, kdy jsem šlápl na klakson.
Zároveň lituju, že jsem se nenechal přikurtovat pevněji. V sedačce sebou trochu házím a uvědomuji si, jak jsou pásy důležité. Podobnou jízdu by měl zažít každý, kdo se v autě nepoutá. Být pásy volné, proletím předním sklem.
Zatáčkou jsme plynule projeli, takže Hänninen opět přitlačí plynový pedál a rychlost stoupá. Nevím, co mám sledovat dřív. Jestli krajinu, jezdcovu práci s volantem a pedály, nebo tachometr, na němž marně hledám údaj o rychlosti.
Všímám si, že na členité trati jedeme maximálně na čtvrtý stupeň. Při kratičké přestávce na konci trati se proto ptám, jak rychlé to bylo.
Hänninen krčí rameny a nastavuje jeden z budíků tak, abych při cestě zpátky viděl okamžitou rychlost. Pro něj ten údaj není důležitý.
Zjišťuji, že jedeme stodvacítkou. Možná si řeknete, že po dálnici pádíte rychleji. Ale tady máte obyčejnou rozbitou silnici plnou zatáček a všude stromy. Stačí chybička a...
V Monte Carlu Hänninen rychlost přehnal a havaroval, při testech neriskuje. Auto nešetří, přitom jede klidně, bez zbytečného škubání volantem. Cesta zpátky uběhla ještě rychleji. Jsme pod servisním stanem a já jen lituju, že musím vysedat.
