V říjnu ji při tréninku na bagdádském stadionu Jadrija začal ohrožovat snajpr. "Uhýbala kulkám jak v akčním filmu. Jedna zasáhla strom těsně vedle Dany," líčil její kouč Jusif Abdul-Rahman. Po útoku byla v šoku, ztratila vědomí. "Ale za půl hodiny jsem už zase trénovala. Jen v jiné části stadionu."
Jindy po ní stříleli, když s koučem jela domů přes Sajdiju, nebezpečnou čtvrť na jihu Bagdádu.
"Kouč mi v autě přikázal: Lehni si na zem. Sám přidal plyn. Křičela jsem, ale žiju. Díky bohu. Radši jsem o tom rodičům ani neříkala."
Poté, co přežila i útok odstřelovače, zaběhla loni v listopadu na Arabských hrách v Káhiře irácký rekord na 200 metrů – 24,80.
Skončila čtvrtá. Za to ji zařadili do týmu pro Peking. Od MOV obdržela divokou kartu, nemusí plnit kvalifikační limit.
Závodí šest let, získala tucet medailí na arabských a asijských soutěžích. "Olympiáda pro mě bude odměnou za tvrdou práci," těší se. Trénuje dvakrát denně po čtyřech hodinách! Její manžel, který reportéry požádal o nezveřejnění svého jména, často běhá na stadionu Shaab po jejím boku.
Stadion z éry před nástupem Saddáma Husajna obkružují stožáry bez vlajek, rozbité tribuny. "Je to tu jediné slušné místo na trénink. Lepší než nic," říká Abdul-Razzaqová. Další stadion – Jadrija – v centru města má zdevastovaný povrch, zničený při invazi americké armády.
Od roku 2003 bylo v Iráku zabito 104 sportovců, koučů, rozhodčích a sportovních funkcionářů. Zmizelo i 22 činovníků iráckého olympijského výboru včetně předsedy, už dva roky nezvěstného.
"Tradicionalisté tvrdí, že bych měla zůstat doma. Ale já přece nedělám nic, co Korán muslimkám zakazuje," hájí se Abdul-Razzaqová. Podporu nachází i v otci, bývalém závodním cyklistovi.
Federace jí nevyčlenila žádnou tělocvičnu ani posilovnu, chodí tedy do veřejných. "Ze všech stran jsem omezovaná." Na rozdíl od jiných sportovců v Pekingu o ni nebude pečovat štáb lékařů, dietologů či masérů. "Maséra bych potřebovala, dostávám křeče," uvažuje. "Také by mi někdo mohl doporučit správnou stravu. Po tvrdém tréninku mívám závratě."
Nikdo od ní nečeká v Pekingu zázraky. "Netvrdím, že získá medaili," říká kouč Abdul-Rahman. "Už irácký rekord bude naším vítězstvím. Ale především: příprava na hry nám pomůže, abychom se oba vyvíjeli jako lidé."
