Označení světoběžník si Höger nepochybně zasluhuje. Vždyť kromě epizodního působení v BC Sparta Praha zůstává Čechům utajený. Letos totiž kroutí už patnáctou sezonu v zahraničí, působil celkem v deseti různých zemích, momentálně na Maltě.
Už jako sedmnáctiletý se vydal za basketbalovým štěstím ven. Jeho volba padla na dlouhodobě nejlepší slovinský celek Union Olimpija Lublaň. Z juniorského týmu se postupně prosadil až do áčka, za které nastoupil i k zápasům Jadranské ligy. Ale...
Högerova cestaJedenatřicetiletý rodák z Vyškova toho za svou basketbalovou kariéru stihl už hodně. Viz výčet jeho působišť: 1999 až 2002 - Olimpija Lublaň (Slovin.) 2002 až 03 - Kranj (Slovin.) 2003 - Kapfenberg (Rak.) 2003 až 06 - St. Pölten (Rak.) 2006 - BC Sparta Praha 2006 - CSKA Sofia (Bul.) 2006 - Plovdiv (Bul.) 2006 až 10 - Svendborg (Dán.) 2010 až 11 - Proteas Limassol (Kypr) 2011 - Fukuoka (Jap.) 2011 až 13 - Olimpi Tbilisi (Gruz.) 2013 - Constanta (Rum.) od 2013 - Siggiewi (Malta) |
Už tady se cesta ke slávě zadrhla. Euroliga pro Högera zůstala jenom snem. Soumrak pravých basketbalových gigantů se dotkl i jeho. Po třech letech v Lublani změnil dres a v rámci Slovinska přestoupil do Triglavu Kranj.
Přesto na tuhle štaci nenechá dopustit ani v nejmenším. "Slovinsko mi po basketbalové stránce dalo nejvíc. Bylo to moje první zahraniční angažmá a hodně jsem se tam naučil," vzpomíná.
Po čtyřletce ve Slovinsku nastupuje odysea. Další stěhování má cíl v Rakousku. "V soukromém životě se mi líbilo nejvíce právě tam," pochvaluje si zemi pod Alpami.
Pak, před sedmi lety, návrat domů. Ve Spartě však basketbalový obr štěstí nenašel. Klub se v létě 2006 rozpadl a on opět vyslyšel volání zahraničního klubu, upsal se CSKA Sofie.
V Bulharsku ale nakonec nastupoval především za Plovdiv - a navíc brzo opět zvedl kotvy. Nechal se odvát do Dánska.
"Tady jsem prožil nejvíce úspěchů. Celkem čtyřikrát jsme byli ve finále ligy, dvakrát ve finále poháru. Obě soutěže se nám povedlo jednou vyhrát," připomíná své medaile. Tehdy se mu dařilo i individuálně. Důkazem budiž dvě nominace do All-Star Game dánské ligy.
Po téměř čtyřleté dánské zkušenosti už Höger střídal basketbalové ligy v rychlejším sledu. Následoval Kypr, pak exotické Japonsko, návrat do Evropy zásluhou nabídek z Gruzie a Rumunska. A pro aktuální sezonu vsadil na Maltu.
Své centimetry už dokázal naladit na kočovný život. "Musím říct, že mi moc dlouho netrvá, než si zvyknu na nové prostředí. Většinou tak týden," tvrdí.
Ivo Höger - nejvyšší Čech?Asi ano. Ivo Höger udává 225 centimetrů. Při této výšce by o jeden centimetr překonal současného oficiálního rekordmana Tomáše Pustinu. Na basketbalových palubovkách by se s Högerem mohl poměřit František Novotný (údajně 224 cm), který se v minulosti objevil v dresu pražské Sparty. Tento slavný, jenže dnes už neexistující klub čahouny přímo přitahoval. V sezoně 2005/06 se Höger v tomto týmu setkal s bývalým reprezentantem Danielem Doušou, jenž uvádí výšku 219 cm. Na nejvyššího Slováka však nikdo z výše jmenovaných nemá. Je jím Martin Miklóšik s 228 centimetry. Také on hraje basketbal, v Česku strávil několik sezon v Opavě, pokoušel se proniknout i do kádru mistrovského Nymburka. |
I když... "Zrovna teď se našla výjimka. Na Maltě jsem se ještě tak dobře nezabydlel, ale doufám, že to nějak zvládnu," věří, že se také "ostrovu kyklopů" přizpůsobí.
O basketbalu na Maltě se mezi českými hráči a fanoušky moc nemluví. To je však podle Högera škoda.
"Basketbal na Maltě není špatný, akorát kluby nemají peníze na více jak na jednoho cizince. Platí zde pravidlo 4+1. Po celou dobu zápasu musí být na hřišti alespoň čtyři domácí hráči, takže dobrý cizinec většinou hraje 40 minut."
Když se Höger dnes ohlédne za svou dosavadní basketbalovou kariérou, je spokojený.
A že si hraní v Česku zatím příliš neužil? To neřeší: "Asi jsem neměl štěstí zůstat doma. Pokud si nenajdu v zahraničí přítelkyni, tak se určitě vrátím do České republiky a ukončím svoji kariéru v basketbalovém klubu ve Vyškově."
Ani po 15 letech v cizině nemá problém říct, kde se cítí nejlépe. "Domov je domov. Není nad to přijet v červnu a červenci domů na Moravu do malé vesničky Rychtářov. A užívat si klid a pohodu s lidmi, se kterými jsem vyrůstal," nedá na Českou republiku dopustit.