Jenže kapitánka českého výběru a německého Thüringeru o takovou pozici příliš nestojí. „Nemáme žádnou hvězdu. Hrajeme týmově,“ líčí devětadvacetiletá střední spojka.
Program ME žen |
Spoluhráčky ale mluví jinak. Jeden příklad za všechny přidává reprezentační parťačka Markéta Jeřábková. „V každém týmu jsou individuality. Naší hvězdou je Luzumová.“
S házenou začínala Luzumová v Písku. Z mládežnických kategorií postupně vyrostla až v hráčku pro interligu. Když zjistila, že kvality nejvyšší české soutěže přerostla, přestoupila do zahraničí. První štací byla Francie, úspěchy ale přišly až v Německu.
V jedné z nejlepších ženských lig světa posbírala čtyři tituly, stala se nejlepší hráčkou i střelkyní celé soutěže.
„Přehnaný tlak nevnímám. Jsem na roli tahounky zvyklá, mám to tak v reprezentaci i v klubu,“ popisuje Luzumová.
Ne vždy ale měla házenkářská hvězda důvod k úsměvu. Před třemi lety si na krku nahmatala bulku. Okamžitě zamířila na operaci štítné žlázy. A poté, co se probudila, uslyšela od lékařů pozitivní zprávu: „Nádor nebyl zhoubný.“
Od té doby je k sobě daleko pečlivější. „Bylo to znamení, že musím něco změnit,“ vyprávěla na loňském mistrovství světa v Německu.
Tam tehdy nepřijela v ideálním rozpoložení. Přesto v reprezentačním dresu pookřála. Češky dotáhla k historickému osmému místu, se 47 brankami obsadila mezi kanonýrkami turnaje třetí příčku.
S ještě důležitější rolí Luzumová počítá i na letošním Euru ve Francii. Češky v sobotu zahájí turnaj soubojem s Rumunkami. A tíha celého týmu bude opět viset na usměvavé tmavovlásce.
ME házenkářekPříloha k šampionátu ve Francii |
„Potřetí v řadě jsme postoupily na vrcholnou akci. To není náhoda,“ upozorňuje Luzumová. „Po minulém roce s námi musí všichni počítat.“
Už před třemi lety trenér Jan Bašný přiznal, že jeho výběr může zažít vrchol právě na šampionátu ve Francii. „Pokud zůstane pohromadě,“ připomíná 55letý kouč.
V jeho nominaci pro mistrovství Evropy chybějí dvě výrazné opory Michaela Hrbková (zranění) a Petra Maňáková (těhotenství). Obě patří k nenahraditelným článkům základní sestavy. Navíc se staraly i o dobrou atmosféru v kabině. Jejich letošní absence ještě umocní vůdčí roli Luzumové. „Ale já žádný větší tlak necítím. Už mi to přijde normální,“ prohodí skromně.
V podání pokorné české kapitánky by to ani jinak nešlo.
