Ivana Večeřová byla jako pivotka národního týmu u všech nedávných úspěchů. Teď začíná nakukovat mezi trenéry, s mladými hráčkami pracuje v rámci Kempu basketbalových nadějí, jednom z mládežnických projektů České basketbalové federace.
„Je to pro mě obrovská čest a inspirace. Pracuji se skvělými lidmi ve výborné atmosféře. Zatím to mohu hodnotit jen kladně,“ vzpomíná na své první zkušenosti s kempy, na kterých se podílí třeba také její bývalá spoluhráčka a aktuální mistryně světa v basketbalu 3x3 Michaela Uhrová.
Motivaci pro předávání svého umění nemusela dlouho hledat. Na kempech se věnuje individuálním činnostem a z jejích rad čerpají především pivotky.
„Můj první trenér se mnou dělal podobné věci. Cítila jsem, jak moc to pomáhá a kolik takové tréninky dávají. Navíc mě to bavilo a po dlouhé roky jsem přicházela stále na nové a nové věci. I po třicítce, kdy už kariéra končila,“ vzpomíná na vlastní zkušenosti.
Když byla na začátku své basketbalové kariéry, tak by podle vlastních slov podobný projekt uvítala, i když v té době byla v trochu jiné situaci. Takové malé kempy totiž zažívala denně na tréninku.
„Hráčky se tu potkávají s nejlepšími vrstevnicemi z celé republiky. Já jsem měla štěstí, že jsem s hvězdami, které už se vracely ze svých angažmá, například s Vlaďkou Běhalovou, trénovala v klubu. V 18 letech jsem přestoupila do Žabin a trénovala třeba vedle Kamily Vodičkové a dalších,“ připomíná. „Ale když není možnost se s nimi potkávat každý den, tak jsou takové kempy motivací a inspirací.“
Během několika dnů strávených s hráčkami zapojenými do projektu získala přehled o základně pro budoucnost českého ženského basketbalu.
Ivana Večeřová (vlevo dole) na společné fotografii s účastnicemi Kempu basketbalových nadějí. Mladé hráčky vedli i Robert Landa a Milena Moulisová.
„Pár nadějí tam určitě máme. Líbí se mi, že u velké většiny hráček je vidět nadšení a vztah k basketu. Dál se ale musí sejít řada věcí. Některé holky jsou šikovnější, ale třeba nemají tolik naděleno od pána Boha, například výšku. Vidím i mně podobné zatím hubené a pavoukovité typy, jejichž čas teprve přijde,“ popisuje Večeřová.
Ve svých myšlenkách se nebojí zajít ještě o něco dál a vypráví o vizi, která by ještě vylepšila práci s talentovanými basketbalistkami: „Chtělo by to scházet se i častěji. Nemít kemp jednou za dva měsíce, ale moct pracovat s lidmi v klubech, jezdit za nimi jednou, dvakrát za měsíc, sledovat je v zápasech a posouvat je dál...“
I u nastupující generace basketbalistek (nejen) jméno Ivany Večeřové stále rezonuje: „Myslím, že vnímají, kdo jsme a jaká jsme generace. Navíc jim pomůže, když vidí pohyb předvedený ode mě či jiné kolegyně. Teď jsme se dívaly na video top hráček z letošního ročníku Euroligy. To všechno je posouvá dál. Práce se za ně sama neudělá, ale je fajn vidět na vlastní oči top hráčky v akci.“
Ivana Večeřová a Petr Treml na společné fotografii s účastnicemi Kempu basketbalových nadějí.
Ke své civilní práci si kromě trenérky pro největší basketbalové talenty přibrala ještě pozici patronky blížícího se mistrovství Evropy žen, které se od 16. do 25. června odehraje v Hradci Králové a Praze.
„Je toho hodně, to je pravda. Patronka mistrovství Evropy je role spíš pro radost. Basket je moje srdcová záležitost, a proto mě to k němu stále táhne. Kempy nadějí jsou pro mě návratem do nejkrásnějšího věku sportovce. Atmosféra, energie mladí, společná láska k basketu, to mě ohromně nabíjí,“ vysvětluje Večeřová svou motivaci.
