Před 22 lety se střetl na palubovce se slavným nahrávačem sovětské volejbalové reprezentace Vjačeslavem Zajcevem, dnes se potká Roman Macek s jeho neméně věhlasným synem Ivanem.
„Teď jsem ale v jiné roli. On je světový hráč a já důchodce,“ pronesl s úsměvem trenér Zlína před dnešním úvodním zápasem Poháru CEV s Dynamem Moskva.
Svoji veleúspěšnou kariéru ověnčenou tituly ze všech velkých reprezentačních akcí uzavřel Zajcev senior ve švýcarském Luganu a Macek ho se španělskou Sorií vyřadil v Poháru vítězů pohárů. To se ještě sety hrály do 15 bodů a na ztráty.
„Byl to už čtyřicátník, ale pořád to uměl,“ vzpomíná Macek, který měl stejně jako Vjačeslav Zajcev v popisu práce připravovat útoky pro své spoluhráče. „Byl to první prototyp fyzicky zdatného nahrávače nahrávajícího ve výskoku a z velké výšky.“ Sílu paží zdědil po matce Zajcev junior volejbalový talent zdědil, potatil se však jen částečně. Začal sice jako nahrávač, jenže už dávno útoky nechystá, ale sám je jako diagonální hráč zakončuje.
„Vysoký, razantní hráč, na svém postu jeden z nejlepších na světě,“ podotýká Macek.
Parametry na univerzála má přímo učebnicové – 202 centimetrů při 92 kilogramech živé váhy. Impozantní jsou i další statistické údaje: dosah při smeči 355 cm, při bloku 348 cm. Sílu paží získal také po matce, bývalé výtečné plavkyni Irině Pozdňjakové, která svého času ve 13 letech vytvořila světový rekord na 200 metrů prsa.
„Vyrůstat ve sportovní rodině bylo privilegium,“ vzpomínal Zacjev v rozhovoru pro server R.it na své dětství, které však nebylo pod dohledem otce snadné. „Nikdy se mnou nebyl spokojený, často mi vytýkal chyby.“
Teď už ale může být Vjačeslav na svého potomka pyšný. V minulé sezoně dotáhl Maceratu k třetímu italskému titulu jako druhý nejvíce bodující hráč prestižní Série A, rok předtím byl vyhlášený nejlepším smečařem Světové ligy a nejlépe podávajícím hráčem Eura.
Ocenění však nesbíral jako otec v Rusku, nýbrž s italskou reprezentací. Po rodičích má sice ruskou národnost, narodil se však před 26 lety na Apeninském poloostrovu během otcova angažmá v týmu Pallavolo Spoleto.
Do země předků se vrátil jako Ital
Jeho letní přestup do Dynama je tak možné brát jako návrat do vlasti svých předků. „Bude to pro mě dobrodružství. A jsem rád, že uvidím častěji svoje rodiče,“ připomenul, že ti se mezitím přestěhovali zpátky do Petrohradu.
Symbolické také je, že před týdnem se jeho ženě Ashling v Moskvě narodil syn Saša. „Je to nejintenzivnější rok mého života,“ vyznal se Zajcev v létě.
Jeho přestup do Dynama byl v Sérii A událostí číslo jedna. Soutěž přišla o jednu ze svých marketingových tváří. Zajcev přitahoval pozornost nejen svými nekompromisními údery, ale také emocemi na palubovce, extravagantními účesy a náušnicemi.
Jenže přesun na východ kontinentu mu zatím sportovní štěstí nepřinesl. Na zářijovém mistrovství světa v Polsku si poranil kotník a ještě se nedostal do vrcholné formy.
„Není s týmem úplně sehraný,“ upozornil libero Zlína Přemysl Obdržálek, který jako hrající trenér hru Dynama pečlivě nastudoval. „V jednom zápase mu nahrávač dal za tři sety míč tolikrát co druhému univerzálovi za jeden.“
Ať tak či tak, volejbaloví fanoušci ve Zlíně se mají dnes nač těšit.
