Ve finále porazily Američanky Kanadu díky zlatému gólu ve druhé minutě prodloužení.
Nejlepší hráčky v in-line hokeji skvěle bruslí i kombinují. Kanaďanky, které Američankám sebraly zlaté medaile na hokejovém turnaji na olympijských hrách v Salt Lake City, představily z olympiády dvě hráčky i v Písku.
A jen dostaly rozhodující gól, truchlily, svět se jim hroutil. Některé ztrátu zlatých medailí oplakaly, jiné se neusmály ani při předávání stříbrných medailí. Když byl šampionát ukončen, odjely Kanaďanky do šatny jako první. Porážka?
Národní katastrofa, tak vypadalo jejich chování. Pookřály jen ve chvíli, kdy je po dekorování oslovili písečtí fanoušci. Bubeník spustil a diváci skandovali: "Kanada! Kanada!"
Hráčky i trenéři se nejdříve nevěřícně otočili k tribuně a pak se přece jen sem tam pousmáli a zamávali. Pochopili, že o přízeň diváků Kanada v Písku nepřišla.
Američanky se zato dosytosti nechaly fotit a občas si daly povel k nekončícímu jásání, zvedání rukou a poskakování. Jen v jedné chvíli se ztišily. Když zazněly první tóny americké hymny, zastavily se, otočily se k americké vlajce a jasně ukázaly, co pro ně znamená jeden ze symbolů Ameriky. Některé si daly ruku k srdci, aby to bylo ještě jasnější.
O to více znovu zapůsobil okamžik, když české reprezentantky stály na ploše po vítězném utkání (3:1) o bronzové medaile s Němkami při české hymně. Někteří diváci ji začali zpívat.
Hráčky nejdříve mlčely. Ale pak jako by si uvědomily, že mají medaili, že uspěly v konkurenci deseti zemí. Začaly zpívat, všechny a nahlas. Přece jen vykřikly svou národní hrdost a silně dojaly diváky. Už když předtím o medaili hrály a končil jim time - out, dávaly si pokaždé výkřikem Tře - tí! sílu k souboji se soupeřkami, které měly stejný cíl.
A projevy radosti na hřišti, to bylo skoro nebezpečné. Když dala maličká Studentová třetí a rozhodující gól, rozjela se proti mantinelu s vysokým plexisklem v rohu hřiště a naskočila na něj celým tělem.
Odrazila se, padla na hrací plochu, ale vstala a objímala se s hráčkami, které jí jely gratulovat. Pak se hnala ke střídačce. Na cestě potkala střelkyni prvního gólu Kornalíkovou a hráčky si padly do náruče tak vehementně, že znovu upadly. Co by bolelo, to přebolelo.
Češky před šampionátem měly jen čtyři dvoudenní soustředění, osm společných tréninků a odehrály pět utkání s mladými hráči na turnaji v Pardubicích.
V sobotu začne na stejném místě deváté mistrovství světa mužů. Tuzemská reprezentace hovoří i o titulu.
Dramatičnost ještě zesílí. Vrchol sportovního roku v Písku teprve přijde.