Zelenou nakonec dostal jen Danil Lysenko. A aktuální vicemistr světa vynahradil organizátorům krušné chvíle nejistoty znamenitě – v sobotním závodě výkonem 237 centimetrů zlepšil své letošní světové maximum, vzápětí velmi nadějně atakoval i letitý rekord mítinku 239. „Diváci si museli přijít na své,“ těšilo Hádera. „A pro nás je to odměna za to, co jsme vytrpěli před závody, kdy se nám zranilo několik závodníků.“
Hustopečím však pomohla zacelit ztráty jejich mimořádná pověst. Například mexický skokan Edgar Rivera oslovil pořadatele sám. „V té době jsme měli plnou startovku, tak jsme mu řekli: sorry, už nemáme peníze. Ale on chtěl startovat i tak. Když přijel a vylezl z auta, tak nám děkoval, že jsme mu to umožnili i bez nároku na honorář,“ líčil Háder.
Čím vlastně skákání na jižní Moravě tolik vábí atlety z celého světa? „Náš povrch je kouzelný,“ hlásí Háder. „A kotel, který tu lidé vytvoří, musí každého dostat.“
Podobnými slovy se ohánějí i sami soutěžící. „Skáču tady ráda, lidé mě opravdu motivují,“ pochvalovala si Levern Spencerová ze Svaté Lucie, která výkonem 193 centimetrů vyhrála soutěž žen. „Skáče se tu hrozně dobře, povrch krásně kope,“ vyzdvihla Nikola Strachová, která se, stejně jako další Češka Lada Pejchalová, přenesla přes laťku ve výšce 184 centimetrů.
Lepší výkony domácích výškařů jsou to jediné, co fanoušci v útulném hustopečském prostředí mohou postrádat. Pryč jsou časy, kdy zdejší oblíbenec Jaroslav Bába soutěž ovládal, v sobotu s 220 centimetry skončil jedenáctý.
„Potřebuju se ještě rozzávodit. Při rozcvičování se cítím super, ale přijde závod a jsem zkřečovatělý, skáču moc silově,“ vyčítal si 33letý skokan, jenž byl v hustopečském startovním poli zdaleka nejstarší. „Samozřejmě cítím trošku nostalgii. Tady jsem vždycky skákal nejlíp a rád se sem vracím. Je tu úžasná atmosféra a výborný povrch. Když si člověk počká a má cit, dá se tu skočit strašně vysoko. Je to nejlepší výškařský závod v republice,“ prohlásil Bába.