Jednoho z nejlepších cyklistických časovkářů, osvědčeného v profesionálním pelotonu, měla česká výprava jako trumf v rukávě. Vytáhnout jej nemohla. Pro Jana Hrušku, pozitivně testovaného na doping, byla olympijská půda tabu. Nejdřív vypuklo zděšení, pak nastaly rozpaky. Koho místo něho? Dva jezdci byli ve hře, Pavel Padrnos a Tomáš Konečný. "Padrnos s časovkou nepočítal," řekl Svatopluk Buchta, vedoucí cyklistů v Sydney. "Byl unaven ze silničního závodu, kde nám dělal čest. A Konečný měl do časovky chuť, tak dostal šanci." "Někdo jet musel, a když Padrnos nechtěl, tak jsem si řekl, že to zkusím," prohlásil Konečný. Buchta pokládá Hruškovo provinění za zásadní ztrátu pro českou cyklistiku. "Nedokážu si ale představit dopad téhle aféry pro budoucnost, možná že jen odezní jako každá jiná. Někdy v říjnu budeme mít jednání s Vitaliciem, Hruškovou stájí, o tom co dál." Hruška je kamarádem svého olympijského náhradníka Konečného. "Jeho doping mě překvapil, určitě to ublížilo nejen jemu, ale i české cyklistice," řekl Konečný, v časovce osmadvacátý, s odstupem téměř čtyř minut. "Trvalo mi, než jsem se rozjel, byl jsem tuhý, zřejmě z únavy po silničním závodu," přiznal. "Byla to ale velká zkušenost, protože takový závod už nikdy nemusím jet." Po přestupu z Ženíškovy profistáje do Farm Frites doufá, že tam nebude jen do počtu. "Takhle jednou jet Tour de France, to je můj sen." A vyměnil by snad účast na olympijských hrách za start v Tour? "Možná ano, i když olympiáda byla pro mě vždy vrchol."
2. října 2000
