„Líbilo se mi to, ale ještě více by se mi to líbilo, kdyby byl výsledek úspěšnější,“ litoval fotbalový expert nymburské porážky 72:84.
O Jaroslavu Hřebíkovi je známo, že má k basketbalu blízko. Věnovala se mu jeho dcera Tereza, kterou podporoval. „Dokonce jsem si udělal licenci,“ usmál se Hřebík. „Ale basketbalový trenér už ze mě vážně nebude.“
Odborného hodnocení se však nebojí, i ve středu si všiml rozdílů ve hře obou týmů. „Bylo vidět, že Petrohrad má i ty vysoké hráče dynamické. Pohyblivější než na straně Nymburka. Tím hosté často získávali pod košem převahu,“ všiml si Jaroslav Hřebík.
Jeho kamarádem je Michal Ježdík, sportovní ředitel nymburského klubu. Často spolu konzultují různé sportovní záležitosti. „Svými názory mě dokáže obohatit. Už jsem i vyrazil na zápas přímo do Nymburka,“ řekl Hřebík.
Některé individuální činnosti hráčů by se možná daly přenést z basketbalu na fotbalový trávník. „Basket je také kontaktní kolektivní sport, ale snad ještě rychlejší než fotbal,“ srovnává Hřebík. „Když sedím u palubovky, fascinuje mě, jak hráči zvládají činnost jeden na jednoho. Je tam plno situací, z nichž se dá poučit i pro fotbal. Hodně se mi líbí nymburský Burns.“
