To byla loni jízda! Urostlá tenistka s dělovým podáním a tvrdými ránami od základní čáry po boku blonďaté krásky se šikovnou rukou Andrey Hlaváčkové řádily ve čtyřhře. Dvakrát hrály grandslamové finále, získaly olympijské stříbro, bojovaly o titul na Turnaji mistryň.
"Teď chceme zaútočit na post světových jedniček," vyhlašovaly z druhého místa v žebříčku WTA.
Deblu chybí vyhranost
Jenže první třetina sezony jim vůbec nevyšla. Zápasová bilance? Šest vítězství – osm proher, z toho čtyři vyřazení v prvním kole.
"Čtyřhra je o vyhranosti. Potřebujeme zápasy," vypráví Hradecká. "Ale ne jako v Madridu, kde jsme na úvod dostaly pár Kuzněcovová, Pennettaová, což by klidně mohly být vítězky grandslamu. Hrát s nimi v semifinále by taky bylo jiné než na začátku turnaje."
V tréninku prý problém není. "Jenže v zápasech tomu něco chybí, to deblové pojetí tam schází."
Sama se v 27 letech zmítá v nevšední situaci. Loni v létě byla ve dvouhře 41. na světě, pokukovala po TOP 40. Ale kalendářní rok s třináctkou na konci jí přinesl zdravotní problémy.
V lednu prodělala virózu. Zablokovala si záda, která ji bolela téměř tři měsíce. Brala antibiotika a antivirotika na pročištění organismu, který napadl herpes.
"Vždycky jsem dostala papír od doktorů, že jsem v pořádku, jenže na kurtu to nebylo zdaleka stoprocentní."
Nedávné semifinále na malém turnaji ITF v Chiassu jí dodalo trochu optimismu. Ale v Madridu přišla další sprcha: alergie. "Brutální! Tělo protestovalo, po deseti minutách tréninku jsem nemohla dýchat a byla naprosto vyčerpaná."
Na loňské semifinále z modré španělské antuky jen vzpomínala, na oranžovém povrchu vypadla hned v prvním kole kvalifikace.
A znovu směřuje k doktorům, příští týden ji čeká vyšetření na imunologii. "Nechápu to. Já na alergii nikdy netrpěla."
Po čtyřech letech do grandslamové kvalifikace
V pondělním žebříčku WTA ji čeká velký sešup. Po čtyřech letech vypadne z první světové stovky. "Takže ve Wimbledonu mě čeká kvalifikace."
Naposledy bojovala o místo mezi 128 hráčkami hlavní soutěže grandslamového turnaje na Australian Open 2009. Už si to ani pořádně nepamatuje. "Je to zvláštní pocit, ale člověk se s tím musí nějak poprat."
Pozitivum je fakt, že ji v příštích měsících nečeká obhajoba velké porce bodů. Věří v brzký návrat mezi nejlepší. "Když budu zdravá, mělo by to jít. Tenis jsem snad tolik nezapomněla."
Zapomněla ale na jinou věc: přihlásit se na největší domácí turnaj Sparta Prague Open, který v sobotu začne v Praze kvalifikací.
"Moje velká minela!" kaje se. Denní opoždění ji na podniku s dotací 100000 dolarů téměř odsunulo do kvalifikace. Pořadatelé jsou však připraveni udělit jí volnou kartu, pokud se uvolní. "Pro mě je nejdůležitější hrát teď zápasy."
S raketou v ruce prý totiž nejlépe zahání depresivní náladu, která ji občas přepadne. "Už je toho opravdu hodně," přiznává. "Ale pořád si říkám, že to jednou musí skončit. Že se s tím tělo popere."
A vzápětí vzpomene na loňskou životní sezonu: "Byla nádherná, ale fyzicky a psychicky mimořádně náročná. Teď za ni možná splácím daň."