Zkušená rozehrávačka se na vítězství 75:52 podílela spolehlivým výkonem doplněným devíti vstřelenými body. Hradec tím jen potvrdil suverénní vstup do sezony, v níž bude i právě s Bartoňovou obhajovat stříbrné medaile.
Výsledek vypovídá o vcelku jasné převaze vašeho družstva, jak jste ho z palubovky viděla vy?
Bodově to bylo od začátku opravdu jasné, ale herně mi to tolik nepřišlo. Dávaly jsme totiž Trutnovu pod košem hodně prostoru, navíc naše kombinace někdy nebyla podle našich představ. Bylo to ale první domácí utkání, navíc hned derby, takže se na tom možná podepsala nějaká nervozita. Musíme v dalších utkáních přidat.
To bude platit už nyní, protože vás čekají dva hodně těžké zápasy. V sobotu hrajete v Brně proti Žabinám a poté doma hostíte Slavii Praha, obě družstva se chtějí v lize pohybovat hodně nahoře. Co na ně?
Budeme se muset zaměřit na chyby, které jsme dělaly proti Trutnovu, a vyvarovat se jich. Pokud bychom je v dalších, těžších duelech opakovaly, asi bychom neuspěly.
Vy jste se vrátila do Hradce po deseti letech. Jak se vám tu zatím líbí a jak jste spokojena?
Chtěla jsem být po těch letech v cizině také chvíli doma. Vrátit se domů je pro mě určitě příjemné a bylo to hlavně kvůli trenérce Ptáčkové, protože tady pořád trénuje a její filozofie a psychologie mi vyhovuje.
Čeká od vás trenérka, že budete tvořit hru a vyhovíte si s Renatou Březinovou pod košem?
Ona asi čeká to, co ode mě čekala už v dorostu, kde mě tehdy vedla. A sice že budu tvořit hru, a když se dostanu ke střele, tak ji proměním. Myslím, že po mně chce i po těch letech to stejné. (smích) Musím ale hrát hlavně pro holky a připravovat jim dobré pozice.
Hned první domácí zápas po vašem návratu bylo derby s Trutnovem, nemrzí vás, že Trutnov se po změnách v klubu nepohybuje více nahoře tabulky?
Určitě mě to mrzí. Vyhecovaná a vyrovnaná derby k tomu patřila, ale zase jsou jiné týmy, které jsou na vyšší úrovni. Třeba to zase za rok za dva bude jako dřív.
