Který okamžik pro vás byl úplně nejhorší?
První dva dny, po pádech ve stokilometrové rychlosti. To se člověku honí hlavou leccos. Třetí den jsem se na to chtěl už vybodnout, zaplaťpánbů ale zafungoval manažer týmu Yamaha a lidi z Česka, kteří tam se mnou byli, takže jsem se z toho trošku dostal. Ale pak přišla dunová pole a tam si nedovedete představit, co se děje. Jezdci v autech měli na teploměru v kabině dokonce 60 stupňů!
Letos jste měl v zádech týmové zázemí. Pomohlo vám hodně?
Otevřeně říkám, že kdybych ho jako při své dakarské premiéře před dvěma lety neměl, tak vypadnu ve druhé etapě. Bez servisu a lidí okolo by to vážně nešlo. Afrika byla oproti Dakaru v Jižní Americe jako hobby závod.
Pořadatelé řadu etap zkrátili, aby to lidé a technika vůbec přežili. Co jste tomu říkal?
Chtěli to udělat atraktivní. Počítali s tím, že budou havárie a nedojedou všichni. Na druhou stranu ale potřebovali, aby do cíle nepřijeli tři motorkáři a dva autaři. Nehledě na to, že tam byly průtrže mračen, bouřky a obrovské záplavy. Rychlostní zkoušky se sice okleštily, ale celková trať nebyla o tolik kratší.
Jeli jste horami a pouští. Co bylo vůbec nejtěžší?
Asi dunová pole. Takové duny, co jsem tam viděl, nikde na světě nejsou. Člověk myslí, že přijel do hor, ale jsou to hory písku. S tím se nedá Afrika vůbec srovnávat. Člověk přijede k duně a napadne ho, že to je konec světa. Zaprvé to nejde vyjet, a když se pak po třičtvrtěhodině horkotěžko vyškrábe nahoru, tak zase naopak zjistí, že to nejde sjet.
Kde jste nabral hlavní ztrátu, která vás nepustila výš v celkovém pořadí?
V úvodních rychlých částech. V jedné etapě mi navíc prasknul píst, takže jsem ztratil dvě hodiny. Ale hranice umístění pro mě stejně byla kolem toho patnáctého místa, protože bohužel vážím sto kilo a se čtyřistapadesátkou nedokážu se silnějšími stroji závodit, i když myslím, že na první desítku bych měl. Jestli budu mít příště silnou motorku a budu vědět, že pojedu s ostatními dvěstěkilometrovou rychlostí, tak se budu na Dakar obrovsky těšit.
A je šance, že vám tým Yamaha silnější motorku dá?
Do konce měsíce by se mělo rozhodnout. Myslím, že je to reálné. I Francouzi na to tlačí, nadvláda oranžové armády KTM se nám vůbec nelíbí.
Při svém prvním startu na Dakaru jste před dvěma lety skončil patnáctý. Berete tedy letošní osmnáctou příčku?
Vzhledem k tomu, že jsem začínal hodně zezadu, to bylo maximum. Jsem hrozně rád, že jsem skončil v top dvacítce. Dokázal jsem, že i s tou čtyřistapadesátkou umím závodit, že se jen nevozím. Prezident Yamahy Europe mi gratuloval, že jsem byl druhý nejlepší jezdec na yamaze, a to jsem byl docela rád.
Dakar se letos přesunul do Argentiny a Chile. Bylo to dobře?
Jednoznačně. Měli jsme obrovské publikum. Milion lidí na prologu, tím se nemůže pochlubit žádný sport, ani fotbal. Byla to dojemná a úžasná věc.
Předpokládám, že se po návratu z Ameriky věnujete odpočinku.
Přesně tak. Piju pivo a jím utopence. Prostě relaxuju mezi kamarády a blízkými lidmi.
A další závody?
Chtěl bych jet mistrovství Evropy v enduru. A jelikož jsem veterán, rád bych zaútočil na titul. A taky budu trénovat a bavit se sportem, rozhodně nebudu sedět doma za pecí.
