"Na Rosničku budu mít vždycky krásné vzpomínky," zářila bývalá kapitánka "Žabin", které dovedla i k evropskému titulu. Už druhou sezonu ale působí v zahraničí, v lednu přestoupila z Jekatěrinburgu právě do Košic.
"Holky si dělaly srandu, jestli jsem trefila tu správnou šatnu. Je to jako vrátit se domů. Mám tady celou rodinu, plno kamarádů, manžela, takže to bylo příjemné," usmívala se Horáková, která dovedla Košice k bezproblémové výhře 79:57.
Nejpříjemnější pro ni však musel být návrat do její role. Vždycky byla lídrem týmu, ať už to bylo Brno nebo reprezentace, kterou předloni jako nejužitečnější hráčka turnaje dovedla ke stříbru na mistrovství světa.
Jenže podzimní působení v hvězdami nabitém ruském Jekatěrinburgu se nepovedlo. A poté, co si na tréninku zlomila záprstní kůstku na ruce a dva měsíce nemohla hrát, také předčasně skončilo.
"Bylo domluvené, že bych se měla vrátit, ale i tak si našli jinou hráčku," sděluje Horáková a neskrývá zklamání. "Myslela jsem si, že družstvo funguje úplně jinak, ale nefunguje." Nezbyla jiná možnost než odejít.
"Šlo to ráz na ráz," podotýká dvaatřicetiletá rozehrávačka, které prý jinak Rusko nevadilo. "Dalo mi strašně moc, poznala jsem pohodové lidi i to, jak to tam funguje. Mám hezké vzpomínky, jen jich není moc basketbalových." Při odchodu si mohla zvolit jakýkoliv tým. "Jen musel přistoupit na nějaké podmínky z Jekatěrinburgu a ten s nimi musel souhlasit," přibližuje.
Ve hře bylo i Brno, ale volba nakonec padla na Košice. "Věděla jsem, že Brno v Eurolize po skupině skončí, zatímco v Košicích je možnost si ji ještě zahrát. Navíc jsou Košice jen šest hodin odsud."
V novém týmu ji uvítala stará kamarádka Zuzana Žirková. "Úplně mě adoptovala. V Košicích je to vůbec strašně příjemné, družstvo je v pohodě a všichni jsou na mě hodní. Navíc tam chodíte do stejných obchodů jako tady, každému rozumíte, máme českou televizi. Takže si to maximálně užívám," libuje si Horáková.
Pokud zůstane v dobrém rozpoložení, existuje i naděje, že se vrátí do českého národního týmu, který čeká boj o olympiádu. Nejlepší evropská hráčka za rok 2010 ale na toto téma mluví nerada. "Teď to neřeším. S trenérem Blažkem jsme se bavili, ale na ničem jsme se nedohodli. Pobavíme se po sezoně, až uvidím, v jakém budu stavu."
Jisté je jen to, že s Horákovou by měla reprezentace mnohem větší šanci, že si v Londýně zahraje.
