"Hokejbal beru jako doplňkový sport na léto a ani po titulu se na tom nic nemění," říká Šindelář. Od září často až do dubna chytá v hokejové bráně, pak si na odreagovaní střihne hokejbal a z něj rovnou hurá do hokejové přípravy. Na tomto programu se u Filipa Šindeláře už deset let nic nemění.
Jen tituly přibývají. V roce 2009 získal primát s českou hokejbalovou reprezentací na domácím mistrovství světa v Plzni. Letos v květnu vyhrál i českou extraligu s rodnou Vlašimí. Středočeši v play-off postupně vyřadili Pardubice, Hradec Králové a Kert Park Praha. Všechny shodně 3:1 na zápasy.
"V týmu zůstalo asi jen šest Vlašimáků a mužstvo se výborně doplnilo z jiných klubů, byli jsme opravdu silní. Beru to jako velký zážitek, mohl jsem si zahrát doma před kamarády a v jednom týmu s bráchou Jakubem," pochvaluje si.
Zatímco třeba Dominik Hašek se při dřívějších hokejbalových aktivitách hrnul do útoku, Šindelář zůstává v bráně. Jen místo puku chytá míček. "Je lehčí a ve vzduchu plave. Na to jsem si vlastně nikdy nezvyknul. Navíc se nehraje na ledě, takže se nemůžu sklouznout," líčí.
A co na jeho letní angažmá říká hokejový klub z Vítkovic, kde působí poslední tři sezony? "Normálně jsem dostal souhlas, za což jsem moc rád. Vedení mi vyšlo vstříc a uvolnilo mě také z akce s fanklubem, která se kryla s hokejbalovým zápasem," zpětně děkuje.
Ke svému zaměstnavateli je ohleduplný ještě v jedné záležitosti. "Výzbroj jsem si vzal z Vítkovic, ale rukavice a betony jsem měl stejně raději půjčené od kamaráda, abych je neodřel," vypráví.
Hokejbalové radovánky už jsou teď ale zase minulostí. Vítkovický tým dávno maká, aby v pohodě pronikl do play-off jako v posledních třech sezonách. "Zrovna jsme na soustředění v Řecku. Trenéři chtěli udělat změnu v přípravě, proto jsme tady. Trénujeme dvakrát denně, více se věnujeme i regeneraci," popisuje Šindelář.
