Jedním z nich je i kapitán současného mužstva, zkušený Petr Novák. Ten však stejně jako v loňském semifinále proti Plzni zápasí se zraněním.
Jaké máte vzpomínky na tehdejší působení v Elbě?
V Hradci nebyly takové ambice a já cítil, že je na chvíli třeba změnit prostředí. Měl jsem trochu ponorkovou nemoc a tady vyhořel. Tehdy Ústí dávalo dokupy tým na titul. Vzpomínky dobré, byl to zážitek. Něco nového v hokejbalovém životě.
Tehdy jste měl titul ještě coby mladík. Kde se dnes třepetá ta zlatá medaile?
Mám ji na své poličce. Nedávno jsem ji musel znova uspořádat. Vedle té ze Champéry z MS dvacítek a pak dospělých je jedna z nejcennějších v mé galerii.
Ústí nad Labem dobře znáte. Jaké je to nyní mužstvo?
Je to pro mě pikantní. Ale jejich kádr se obměnil. Znám už jen kostru týmu - Míru Růžičku, Honzu Štěpánka, hráče, s nimiž jsem se potkal v národním týmu. To by spíš mohl vykládat Jarda Pavlík.
Ano, Pavlík v Ústí léta působil.
Jo, to je znalec jejich hokejbalu.
Jaký tedy je?
Profilují se propracovanou hrou. Využili typy hráčů. To dělá tým tolik silným. Mají vysoké, hodně takticky vyspělé hráče a na tom staví hru. Systém s protiútoky má hlavu a patu. Je postavený na bránění, jsou tu výborní beci. Mají gólmana Bandu, na němž postavili postup. Nám dělal problémy už v základní části.
Projeví se, že vy, Michal Chmel a Jaroslav Pavlík znáte prostředí?
Už je to dlouho. Bude to pikantnější, protože jsme jejich dres nosili, pamatujeme si ho, ale sehráli jsme za čtyři roky už tolik zápasů, že rivalita tam není. Speciální nádech to bude mít pro Jardu Pavlíka, který je tam dodnes generálním manažerem.
Vyřídíte Ústí tak rychle jako Letohrad?
Věřím, že tenhle tým neprohraje třikrát z pěti zápasů. Pokud ano, musíme Ústí poblahopřát. Jsme v roli favorita, musíme to umět přijmout. Jsme vyzrálé mužstvo, které bude iniciativní a bude diktovat tempo hry. Navíc hraje v hale, což nám vyhovuje. Chceme hrát atletický hokejbal. Máme na postup do finále.
Ústí mělo dobrý podzim, jaro nemělo tak skvělé. Chytá podle vás druhý dech?
Vyhrávají na dva tři góly. Daří se jim to. Druhá věc je, že vyřadili Most, kde otočili sérii z 0:2. Hovoří to dost samo o sobě, protože Most považuji za jeden z nejzkušenějších týmů u nás. Třetí aspekt je ten, že v Ústí se spekuluje o tom, že hrají poslední extraligovou sezonu. Tak to asi i hráči berou. Chtějí uspět, dostat se co nejvýš. Dají do toho srdce, nasazení a motivaci. Bude to těžký soupeř.
Pojďme k vám. Play-off znovu hrajete s poměrně těžkým zraněním jako vloni. Před čtvrtfinále jste si tehdy natrhl stehenní sval.
Jenže historie se bohužel opakuje a před měsícem a půl jsem si sval na stejném místě natrhl znovu.
Ale sérii s Letohradem jste dohrál. A dobře! Měl jste úlevy?
Měsíc jsem se snažil odlehčit, tři neděle bez tréninku. Probíral jsem to i s reprezentačním koučem Kadlecem, protože to ohrozilo i moji pozici v národním týmu.
Padl nějaký závažný verdikt?
Pokud budu mít zranění, s nímž se dá běhat na 60 procent, na mistrovství světa do Bratislavy nepojedu. Vaše absence by byla pro Hradec i český výběr ohromnou ztrátou.
Jak jste na tom se zdravím teď?
Nejdříve jsem ani nemohl chodit. A ve čtvrtfinále s Letohradem jsem hrál, jen co bylo potřeba. Před 10 dny jsem prošel kontrolou a od té doby naplno trénuji. Snažím se trénovat, co jsem zameškal. Příprava dvakrát až třikrát denně. Chci být ve formě kvůli play-off i MS, které vyhlížím.
