Na ramenou měl dvě národní vlajky. Tu první zdobily podpisy medailistů, druhou pak měl od bratra - s nápisem Pavel a zkratkami WP a EZ. „Používá se to v jedné hře,“ vysvětloval Maslák.
WP znamená Well Played. Tedy dobře zahráno. A sám Maslák „zahrál“ svůj part na jedničku. Však je zase jednou šampionem. Maslák v Praze potvrdil halové zlato z evropského šampionátu Göteborgu 2013 i triumf z loňského halového mistrovství světa v polských Sopotech.
Očima kouče Dalibora KupkyByl jsem nervózní, klepal jsem se na tribuně. Všichni totiž vítězství čekali, ale nikdy není jisté, dokud neproběhne cílem. Měl jsem strach, aby neulil start, nebo aby se s někým nesrazil. Úvod byl strašně rychlý, s tím nemůže pomýšlet na časy kolem 45 sekund. Překopl, strhla ho atmosféra. Teď už ale myslíme na štafetu, kde bude hodně záležet na dráze, jak se povede rozběhnout na prvním úseku. Průměrově bychom měli být nejvýš a věřím, že padne český rekord 3:06,10. Pak to bude vysoko. |
Jak vám je na duši?
Super. Naštvaný určitě nebudu (úsměv). Publikum bylo fakt výborné, skvělé.
Je docela kuriózní, že jste zaběhl rychlejší čas na nedávném mistrovství republiky, že?
To se určitě často nestává. Hladkou dvoustovku bych zvládl rychleji, tohle bylo „překoplý“.
Proto jste v závěru trochu tuhnul?
Určitě. První dvoustovku jsem přepálil, závod byl strašně rychle rozběhnutý. Hlavně jsem chtěl seběhnout jako první a vyhrát; celkově jsem se přemotivoval a publikum mi v tom docela pomohlo. Ale jinak byli diváci samozřejmě skvělí.
Měl jste kvůli tomu ještě o zlato obavy?
Trošku jo, ale nakonec jsem netuhl tak moc, jak jsem myslel. Takže v pohodě.
Umíte srovnat vaše poslední dva tituly, loni ze Sopot a teď z Prahy?
Záleží, jak je budete srovnávat. Pocitově byl určitě závod lepší v Sopotech, tam jsem zaběhl lepší čas (45,24). Tady v Praze zase byla lepší atmosféra. Porovnání je těžké: jiná akce, jiná medaile.
Toužil jste atakovat evropský rekord, nemrzí vás trochu čas?
Trošku určitě jo, ale jak jsem říkal už před finále: medaile je přednější.
