„Začalo to loni Davis Cupem s Francií. Předtím spolukomentoval Cyril Suk, kterého jsem šest let trénoval, ale na Francii nemohl a nechal v televizi tip na mě,“ vysvětluje Žofka, který vedl také Reginu Rajchrtovou-Kordovou, německé juniory a naposledy Švýcara Kratochvila či Rakušanku Schwartzovou - tu zrovna v době, kdy porazila Američanky Selešovou a Shaughnessyovou ve Fed Cupu.
Od října působí Žofka v tenisovém centru v Bathu, západně od Londýna. Na místní atletické dráze se připravuje překážkář Colin Jackson a trénink moderních pětibojařů tu vede Žofkův krajan Jan Bártů.
„Nabídky z Česka jsem měl, ale záruky žádné, kdežto z Anglie mi během týdne přišel návrh smlouvy a vzápětí pracovní povolení. Získat ho je velice těžké a už to ukazuje, jak o vás lidé stojí,“ vykládá Žofka, který se pomalu zařizuje v domě se ženou a mladším synem, zatímco ten starší zůstává studovat v Česku.
V Bathu funguje jedna ze čtyř akademií Anglické tenisové federace, kde trénují a studují nejlepší tenisté od dvanácti let. „Angličané jsou bohatí, ale lámou si hlavu, proč nemají tenisové úspěchy. Myslím, že motivace hráčů není na úrovni.
Mladí nejsou zvyklí poslouchat a těžko si nechávají opravovat chyby,“ říká Žofka, o jehož nástupu psal s uznáním vlivný britský list Daily Telegraph.
„Postavení trenérů se v Česku zhoršilo, až degradovalo. Trenéři výrazně omládli, chybí jim zkušenosti a odborné vzdělání, jaké jsme měli my z Fakulty tělesné výchovy a sportu, a možná i všeobecný přehled. Někdy mám pocit, ze to jsou spíš chůvy hráčů,“ lituje Žofka.
Mluví tiše, přemýšlí o každé větě. Stejně jako při televizním komentáři, u něhož se snaží najít „zlatou střední cestu“. „Divák by se měl dovědět, proč tenista zahrál zrovna takový úder a proč jiný zkazil. Nemělo by to být moc odborné, ale také nicneříkající. Nevím, jestli se mi to daří,“ přemítá Žofka, který analyzoval také Turnaj mistrů.
„Největší zápřah bylo osm hodin komentáře prvních dvouher Davis Cupu s Rusy. Nakonec ztrácíte přehled, co jste řekl a co ještě divákovi dlužíte,“ vykládá Žofka.
Občas zabředne do anglického termínu, například long line. „Také kvůli tomu mi volal metodik docent Šafařík, že mám použít výraz úder podél podélné čáry,“ vzpomíná Žofka a s úsměvem dodává: „Jenže než bych to řekl, tak už by se dávno hrál další míč!“
