Projela cílem a uviděla u svého času sedmičku. Byla v tu chvíli sedmá ve druhé kvalifikaci a na startu už čekala jen Australanka Foxová. Věděla, že mezi deset postupujících projde.
A ulevilo se jí.
Zazávodí si v sobotu v semifinále mistrovství světa.
O 66 setin unikla vyřazení.
Před dlouhými třinácti lety se ve francouzském Bourgu naposledy stalo, že Štěpánka Hilgertová na mistrovství světa uvízla v kvalifikaci. Tehdy se jí v peřejích převrátil kajak a do vody za ní musel skákat záchranář.
Od té doby se mnohé změnilo - délka lodí, jména soupeřek, typy tratí i systém kvalifikací. Ale ona tu stále je, stále konkurenceschopná a stále občas před závodem docela nervózní.
„Včera večer a dneska ráno mi trochu šrotovalo v hlavě. Napadaly mě všechny možné scénáře a řešila jsem, jak bych na ně zareagovala,“ přiznává.
Po příjezdu do areálu však ve středu dopoledne přepnula na závodní mód, v němž už takřka tři desetiletí proplouvá na přední příčky. „Už jsem toho kolem vody zažila dost,“ uklidňovala se.
Dvacet žen postupovalo do semifinále z první kvalifikační jízdy, jenže ona mezi nimi na rozdíl od mnohem mladších krajanek Kudějové a Vojtové nebyla. Obsadila v ní 27. místo, aniž by šťouchla některou z branek. K postupu chyběla vteřina.
„Mohla za to ta erka na brance číslo 18,“ vykládala. Při prozkoumání videa záhy naměřili, že právě tam nezvolila nájezd ideálně a v porovnání s konkurencí byla v osmnáctce o šest vteřin pomalejší.
Namísto toho, aby odjela do hotelu, tak musela dlouze čekat na odpolední druhou kvalifikaci, ve které zůstávalo pro dosud nepostoupivší závodnice k mání posledních deset míst.
Na areál v Lee Valley po celý den usilovně dopadaly provazce vody. Časový program šampionátu byl nedomyšlený. „To jsem ještě nezažila, aby mezi první a druhou jízdou bylo tři a půl hodiny pauzy. Jinde to bývá šup, šup a hotovo,“ porovnávala.
Seděla v závodnickém stanu, zabalená do deky a snažila se udržovat v těle teplo pro pokračování kvalifikace. Na kanálu čekaly „opravné jízdy“ nejprve na deblkanoisty a posádka Koplík-Vrzáň se v nich stala první vyřazenou českou lodí. Teprve pak přišly na řadu opět ženy.
„Zkušenosti mám. Jde jen o to blbě nešťouchnout a dobře zajet kombinaci 17 - 18,“ dodávala si Hilgertová sebedůvěru. Soupeřky sledovala minimálně. Nezkoumala, jaký čas sama potřebuje k postupu. Nevěděla, že musí zajet trať pod 98,04 vteřiny.
Chvíli před ní neprošla sítem kvalifikace dvojnásobná olympijská vítězka Elena Kaliská. Za cílem se Slovenka tvářila v lodi ztrápeně a zničeně, zatímco hlasatel už představoval: „Dvojnásobná olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně světa, multimedailistka Štěpánka Hilgertová.“
Nešťouchla jedinou branku, zvládla i obávanou kombinaci 17 - 18. V cíli mrkla na tabuli a uklidnila se: „Je to v pohodě.“
Také z kavárny za cílem, kde se diváci a trenéři schovávali před deštěm, se ozval potlesk. „Hilgertová přežila,“ zvěstoval všem hlasatel.
Po chvíli mohl říci totéž i u největší favoritky, australské obhájkyně titulu mistryně světa Jessiky Foxové. Také ta si v závěru první kvalifikace s tratí nepotykala a potřebovala opravu.
Hilgertová pod stříškou u kanálu líčila, jak si poradila s kritickou pasáží: „Dokázala jsem tam v kombinaci 17 - 18 loď natočit víc a šoupnout to víc přes válec. Vzala jsem to trochu brutálněji, i když by se dalo říct, že to tak bylo i víc na jistotu.“
Dlouhý den na závodišti ani tím pro ni nekončil. „Aby toho čekání dneska nebylo málo, vytáhli mě na doping. Čůrat se mi nechce, takže tam budu další dvě hodiny tvrdnout.“
Ovšem toto zdržení už nemohlo na úspěšné středeční misi Štěpánky Hilgertové nic změnit. V sobotu bude v semifinále její cesta londýnským závodem pokračovat.