Na jeviště Jihočeského divadla včera vstoupili další z početných hrdinů anglického dramatika Williama Shakespeara. Poslední premiérou letošní divadelní sezony se stala Komedie omylů, která patří mezi Shakespearovy rané hry. Titul nastudoval činoherní soubor pod vedením mladého režiséra Martina Glasera. Původně divadlo plánovalo inscenovat na závěr sezony jiný Shakespearův text, a to Večer tříkrálový. Poté, co s jihočeskou scénou museli kvůli dalším závazkům dočasně přerušit spolupráci oba hostující režiséři, Jan Kačer a Jiří Menzel, svěřilo vedení divadla režii poslední letošní inscenaci Martinu Glaserovi, který už má za sebou práci na dvou Shakespearových hrách. Loni nastudoval se souborem libereckého divadla známou komedii Jak se vám líbí a na domácí scéně se podílel na inscenaci Jiřího Menzela Veselé paničky windsorské, která loni patřila k nejúspěšnějším představením českokrumlovské točny. "Místo Večera tříkrálového jsem si vybral raději Komedii omylů, o které se při sestavování dramaturgického plánu této sezony původně také uvažovalo. Večer je totiž něčím na půli cesty mezi oběma hrami, které už jsem dělal, a já jsem nebyl přesvědčen, že bych v jeho inscenaci právě teď dokázal přinést něco nového. A pro divadlo to byla také příležitost udělat po delší době klasicky výpravnou hru," objasnil Glaser. Dodal, že scéna, kostýmy a nasvícení by měly v divácích budit nejistotu, zda se děj odehrává v nějakém snu, nebo v konkrétním čase a prostoru. Komedie omylů, která je veřejnosti poměrně málo známá, protože většina divadel uvádí nejčastěji autorova vrcholná díla, je vystavěna na principu záměn několika hlavních postav. Děj hry se točí kolem dvou obyvatel města Syrakusy, Antifola a jeho sluhy Dromia, kteří už léta hledají své bratry dvojčata. Ve chvíli, kdy už téměř ztratí naději na úspěch, se dostanou do Efezu, o kterém se říká, že je plný čarodějnic a skřítků. Přestože jsou tam poprvé, všichni je oslovují jménem jako důvěrné přátele a zahrnují je dary. Autor poté rozehrává množství situací, kdy se setkávají ti nepraví lidé a dochází k mnoha nedorozuměním. "Na hře je nesmírně zajímavé, že má velmi temný začátek - začíná totiž popravou, a během jediného dne se přehoupne k nádherně prosluněnému happy endu. Objevuje se v ní také množství motivů a temat známých z pozdějších her. Na samém začátku může člověk vystopovat oblouk k Bouři, ale najde v ní i náznak ze Zkrocení zlé ženy nebo Romea a Julie a na závěr připomíná jednu ze Shakespearových pozdních romancí," uvedl režisér a dodal, že pro něj byl tento text zároveň i výzvou vyzkoušet si neobvyklou inscenaci. "Shakespeare napsal hlavní role dvou párů dvojčat pro čtyři herce. Jenže já už do samého počátku věděl, že pro nás všechny bude úžasná zkušenost obsadit je jako dvojrole. Svěřil jsem je Martinovi Hruškovi a Michalu Zelenkovi. A protože jsem asi megaloman, obsadil jsem ještě Martina Kubačáka do trojrole kupců Kašpara, Melichara a Baltazara. Museli jsme kvůli tomu vymyslet nejrůznější triky, aby to fungovalo, ale jsem r ád, že na to všichni tři kývli," dodává s úsměvem Glaser. Scénu navrhla Jana Procházková j.h., kostýmy Lenka Rašková j.h., pohybová spolupráce Martin Pacek j.h.
3. června 2000
