Kde máte doma všechny trofeje a medaile?
Ve skříňce v obýváku. Některé leží na akvárku, takže když krmím rybičky, musím je všechny odstranit.
To za chvíli bude dřina…
Nooo. Už to tam nemůže být. Musíme na to najít nějaké místo. Ještě nemám úplně vyhraněný prostor.
Na vyhlášení jste přijela ze soustředění v Jihoafrické republice. Jak jste si ho užila?
Dobře, jako vždycky. Letos jsem si užívala, že jsem tam nic nemusela a mohla se jen soustředit na trénink. V podstatě jsem jenom trénovala, jedla a spala, což tady v Praze moc nejde. Takže letos poprvé jsem byla v Africe opravdu hrozně ráda a ani se mi nechtělo moc domů.
Ale počasí vám moc nepřálo.
Byly dny, kdy opravdu celý den pršelo a museli jsme jít běhat v dešti, což není úplně příjemné. A dvakrát jsme si dokonce přitápěli, protože bylo 15 stupňů, a to se mi tam v prosinci nikdy nestalo. Ale omezovat jsme se nemuseli, odtrénovali jsme všechno.
Po prvním soustředění v Tatrách jste si stěžovala, že vám trenér Dalibor Kupka nakládá vyšší dávky. Jak to bylo v Africe?
Už mi to přišlo hodně podobný jako loni. Asi jsme si to opravdu vybrali na začátku v nejhrubší přípravě a teď to vcelku šlo. Většinou v týdnu byly tři čtyři hodně náročné tréninky a ty ostatní už jakž takž šly. Už to nebylo tak šílené.
Takže už nesmlouváte?
Asi jsem už nesmlouvala.
A jak dopadly testy?
Jeden trénink jsme absolvovali stejný jako na jaře a dopadl líp. To mám radost, protože teď na podzim na tom určitě nejsem tak dobře jako na jaře - a přesto ty výkony byly lepší. Z toho se dá usuzovat, že jsem na dobré cestě. Těsně před odjezdem jsme pak absolvovali jeden test, který jsem ještě nikdy nešla. Ale dopadl hodně dobře a Dála byl spokojený. Myslím, že to je dobré.
Jak často si ještě vzpomenete na uplynulou skvělou sezonu?
Občas. Když jsem už hodně unavená a nechce se mi na trénink, tak si vzpomenu, jak to bylo příjemné, když jsem vyhrávala, a řeknu si, že je zase potřeba to vše odtrénovat, abych mohla znovu zažívat ty skvělé pocity.
Pouštíte si třeba záběry z vítězných jízd jako to má ve zvyku rychlobruslařka Martina Sáblíková?
Spíš si je pouští můj přítel Honza a když už je pustí, tak se podívám taky. Dělá to, když má třeba nějaký splín v práci. Jde si pak udělat radost tím, že si pustí nějaký můj běh.
Blíží se vánoční svátky. Dopřejete si volno?
Tak dva dny, 24. a 25. prosince. Hrozně se těším, až si lehnu na gauč k pohádce a dám si cukroví ke kávě a ty dva dny opravdu nebudu dělat vůbec nic. Uděláme si s rodiči Štědrý večer už o víkendu. Nechtěli jsme pak s přítelem objíždět rodiny. Budeme chvíli sami doma. Holt budu mít dvakrát kapra a dvakrát salát, to se těším. Potom už máme naplánované normálně tréninky, není čas zahálet. Volnější režim bude asi i přes Silvestra, ale trénovat budeme.
V Praze?
Ano. Pak asi 6. ledna pojedeme na soustředění do haly do Chemnitzu, kde už budeme ladit směrem k halové sezoně.
Plánujete závodit v hale?
Když budu zdravá, budu závodit. Ještě je otázka, v jaké disciplíně. Možná bude malé překvapení, ale mně se do toho moc nechce.
Můžete být konkrétnější? Zkusíte osmistovku?
Ne, neřeknu. Nejdřív to někde musím vyzkoušet. Když budu zdravá, budu závodit. Plánuju to.
Po dvou těžkých sezonách - olympijské a se světovým šampionátem - vás příští rok čeká sezona "jen" s evropským šampionátem. Vnímáte rok 2014 jako volnější?
Je to možné, ale na druhou stranu si myslím, že když USA a Jamajka nemají velké závody, budou se jejich atletky snažit v Diamantovce a budou na ni dobře přípravené. Pro mě bude mnohem těžší znovu uspět v Diamantovce než na samotném mistrovství Evropy. Bude to asi zvláštní rok...
V uplynulé sezoně jste si na konto připsala třináct výher v řadě. Láká vás v příští sezoně 14 vítězství?
Když jsme dávali dohromady termínovku a počty závodů, vychází to na čtrnáct, ale myslím si, že to tak nedopadne. Čtrnáct je fakt hodně a nevím, jak bych to zvládala. Určitě to ještě budeme promýšlet.
