Tady je šest mezníků v kariéře šestadvacetileté překážkářky...
1. Juniorské světové boje
Byla mistryní světa do 17 let 2003 a stříbrná na MS juniorů 2004. Ale zlomem bylo už MS sedmnáctiletých na Jamajce 2002. "Tolik mi tam bušilo srdce. Ale pohltilo mě to."
2. Příchod k trenérce Blažkové
Od trenérky Jandové mířila roku 2004 z Jablonce do Prahy k Martině Blažkové. "Líbí se mi, jak s ní experimentujeme." Rok co rok potom překonávala české rekordy.
3. První velké finále: OH 2008
V Pekingu nečekaně prošla mezi osm nejlepších, byla po chybě před desátou překážkou sedmá a řekla: "Ještě ty těžké závody nemám naběhané."
4. Porážka, která ji změnila
Na ME 2012 v Helsinkách, ač favoritka, skončila čtvrtá i za kolegyní Rosolovou. "Já snad zapomněla běhat. Musím něco změnit!" řekla. Začala pracovat s psychologem.
5. Bronz na hrách v Londýně
"Konečně!" radostně vykřikla, když doběhla třetí. "Strašně se mi ulevilo. Bez porážky v Helsinkách bych tuhle medaili neměla. Po ní jsem se odrazila od úplného dna."
6. Přestup ke kouči Kupkovi
Na podzim 2012 přešla od Blažkové i Rosolové k Daliboru Kupkovi: "Potřebuji novou motivaci." Pod ním vyhrála letos jedenáct závodů v řadě.
Od posledního vítězství bude slýchat: Zuzana Hejnová, mistryně světa.
