Končíte kariéru kvůli zdravotnímu stavu?
To ani ne. Bylo to naše společné rozhodnutí v klubu, je čas začít s něčím novým.
Muselo to být těžké rozhodnutí.
Lehké to nebylo, ale pomůže mi, že neskončím naráz, že budu mít možnost zahrát si nižší soutěž a končit postupně. Loni už to pro mě bylo nepříjemné, když víte, že vám bolavé rameno nedovolí jít do toho naplno. Ale třeba letos v přípravě zjistím, že to bude dobré, a uděláme ještě jiný rozhodnutí.
Takže si necháváte zadní vrátka?
Cítím se teď dobře, ale extraligu už asi hrát nebudu.
Začnete jako asistent Vojtěcha Srby, od příští sezony se s vámi počítá jako s hlavním trenérem. Budete si dělat licenci?
Příští rok si začnu dělat áčko, do budoucna bych se na tom trenérském postu rád viděl. Celý život jsem dělal házenou, trenérství je druhý level. Začínám úplně od začátku. Hráčské zkušenosti nebudou k zahození, ale jsou to dva rozdílné světy.
Jak dlouho musíte studovat?
Trvá to dva roky, když jde vše hladce. Takže v mém případě tak 4-5 let (smích). Ale extraligu už bych trénovat mohl. Na výjimku, kterou můžete dostat, když už se na to připravujete.
Je už stoprocentní, že Vojtěch Srba po sezoně jako kouč Lovosic skončí?
Počítá se s tím, mluví se o tom už dva roky. Ale stoprocentní není nikdy nic.
Vezmete si od Srby něco?
Hodně věcí. Tři roky jsem pod ním hrál, a cestu, kterou razí, vidím jako správnou. Hlavně proto, že dělá čistou házenou, žádné zbytečnosti okolo. To se mi líbí.
Budete podobný trenér?
Pokusím se být podobný, ale každý by se měl snažit do toho zasadit i svoje klíny. Představu mám podobnou, hlavně se držet čistě házené. Nemotat do ní věci, které tam nepatří, což jsem zažil u nás i v zahraničí.
Vladimír ŠumaOdehrál na 140 zápasů v národním týmu, 14 sezon nepřetržitě působil v Německu. Hrál za Hagen, Solingen, Melsungen a Coburg. V domácí soutěži slavil mistrovský titul s Duklou, Lovosice před dvěma lety dovedl k historickému stříbru. |
Co konkrétně?
Výmysly některých trenérů. Uděláte to, ale pak si řeknete, "kurnik", použijeme to někdy? Vojta Srba je mladý kouč, býval výborný hráč. To, co trénujeme, je vždy na místě. Dělá reálná cvičení, použitelná na hřišti.
Proč Lovosicím úplně nevyšla poslední sezona?
Vyhráli jsme pohár a 4. místo v lize neúspěch taky není. Ale počítali jsme s něčím vyšším. Na druhou stranu, je to už šest sedm let v řadě, co se držíme ve špičce, nejhůř jsme byli snad pátí. Pro minulou sezonu jsme si nastavili laťku vysoko, ale zdravotní stav nám plány překazil. Hodně nás nebylo fit.
A také proto už se vám nesplní jeden sen - získat s Lovosicemi titul jako hráč.
To se už asi nepovede, ale dokážu s tím žít. I když jsem neudělal žádnou světovou medaili, s kariérou jsem spokojený. Hrál jsem na vrcholové úrovni do 41 let, to každý nemůže říct. S tímhle se smířím.
A budete mít novou motivaci získat pro Lovosice titul jako kouč.
To může být velká motivace. Byl by to obrovský úspěch.
Jak se změnil lovosický tým po předešlé sezoně?
Odešli brankář Kylíšek, Horký a Komárek. Přichází Sýkora z Dukly, který byl náš hráč, brankář Adamík z Karviné a levá spojka Klimt. Zůstávají Motl, Berka, jádro týmu. To je pro nás zásadní.
Sezonu začnete v evropských pohárech. Co si od toho slibujete?
Hlavně pro mladé kluky to bude hodně zajímavé zpestření. Zkusí si novou soutěž, střetnou se s jinou kulturou, získají zkušenosti. A ty se budou hodit do extraligy.
Co bude letošní lovosický cíl?
Nebudu nahlas říkat, o čem jsem mluvil loni. Že chceme titul. Ale cíl je být co nejvýš.
Když končí ve sportu legendy, dělají se rozlučky. Co vy?
Já na to moc nejsem, někde se vystavovat. Radši si půjdu zahrát s klukama někam fotbal a pak zajdeme na pivo.