Ve své kariéře zažil dostatek velkých výher včetně triumfů v Lize mistrů, aby si byl vědomý reálné hodnoty Prezidentského poháru. „Pro něj jsme si sem nepřijeli,“ souhlasil Jícha. „Ale způsob, jakým jsme se prezentovali při závěrečných čtyřech výhrách v řadě, je pro nás obrovským morálním krokem dopředu.“
Loučíte se čtyřmi triumfy. Nepřetrvává ve vás trochu pocit, kam byste došli, kdyby tým takto hrál od začátku?
Červíček v hlavě hlodal, ale teoreticky už jsme taky mohli být doma po osmifinále - na kdyby se nehraje. V jednom utkání proti Egyptu jsme podle mě neudělali dobrou práci, pak už jsme bojovali jako jeden tým: když se nevydáte za hranici možností a nebojujete pro spoluhráče, stojí vás to výsledek.
Filip Jícha po střele přes běloruské bloky.
Což v závěru už neplatilo, ne?
Poslední čtyři zápasy byly ukázkou týmové soudržnosti a bojovnosti. Jsem extrémně šťastný, že si tohle mužstvo mohlo sáhnout na tak napínavé utkání: ačkoli se s Běloruskem hrálo o 17. místo, pro nás to bylo malé finále, které jsme zvládli. Sportovně je to takový happy-end. Odcestovat z mistrovství světa s bilancí čtyř výher a tří porážek je fajn.
Emoce po výhře nad Bělorusy vypadaly na palubovce hodně upřímně, bylo tomu tak?
Radost na konci byla ryzí - kdo to ještě nezažil, muselo to pro něj být zajímavé a teprve to klukům bude docházet. Prohrávali jsme, vrátili se do zápasu a pak vyhráli na sedmičky... Gól se sirénou od Pavla Horáka předtím samozřejmě nebyl regulérní, ale zkoušeli jsme to tam nějak dotlačit (úsměv).
Sedmimetrové hody taky v soutěžních duelech nezažíváte často...
Přiznám se, byla ve mně malá dušička. Cítil jsem tlak a nechtěl si číst, že Jícha neproměnil sedmičku. Ale když jsem ji dal, řekl jsem si, že teď už to ovlivnit nemůžu. A vydýchal se.
Zní to možná zvláštně, ale Prezidentský pohár po čtyřech výhrách v řadě nakonec může patřit k vašim vrcholným zážitkům s reprezentací, ne?
Jde o jednu z nejlepších věcí, co jsem s nároďákem zažil. Vyhrané zápasy byly po pádu s Egyptem o to krásnější, do mojí paměti se zaryjí hodně hluboko. Je to moje první trofej na oficiálním turnaji - němečtí novináři mě před zápasem kontaktovali, že by rádi měli snímek Jíchy s pohárem. A viděl jsem tu fotografy z Německa, takže je všechno v pořádku.
Po velkých turnajích tradičně mluvíte také o své budoucnosti v národním týmu, jaká bude?
Trenérům a klukům jsem slíbil, že odehraju tuto sezonu - teď jsme v půlce, takže pokud budu zdravý, taky ji dohraju. S kvalifikací o mistrovství Evropy počítám. Pozitivní dojmy z posledních zápasů na šampionátu jsou důležité, ale další rozhodnutí padne až tradičně v létě, zcela pragmaticky a bez uvážení emocí.
