Nezhoubný nádor, záněty... Házenkářka Luzumová vše překonala. A září

Magdeburg (Od našeho zpravodaje) - Před dvěma lety si náhodou nahmatala bulku v krku a na operaci šla s tím, že sama netušila, jakou diagnózu po probuzení uslyší. Dopadlo to dobře. Naštěstí pro Ivetu Luzumovou. Naštěstí pro české házenkářky.

Jejich kapitánku totiž brzdily velké zdravotní lapálie. Kvůli nezhoubnému nádoru přišla při zmíněném zákroku o polovinu štítné žlázy, prodělala operaci slepého střeva, trpěla na záněty. Nezvyklý výčet nemocí profesionální sportovkyně.

Iveta Luzumová

Narozena 3. 4. 1989

Kapitánka české reprezentace hrála rok za francouzský Mios Biganos, od roku 2013 působí v Německu. S Thüringer HC získala tři německé tituly. 

Iveta Luzumová ale všechny trable překonala a nyní válí v dresu reprezentace na světovém šampionátu v Německu. Coby režisérka útoku dovedla Češky mezi nejlepších osm týmů světa, je vidět i mezi těmi nejlepšími. Také proto, že kvůli svému tělu musela udělat nutné změny.

Nyní jste stoprocentně fit?
Přišla jsem o polovinu štítné žlázy, takže musím každý den brát prášky. Pro tělo je to velmi důležitý orgán, a když je zátěž extrémní, někdy se stane, že to prostě nevydrží. Teď se ale cítím dobře.

Česko - Nizozemsko

Čtvrtfinálový duel budeme od 17.30 hodin sledovat v podrobné on-line reportáži.

Jste k sobě pečlivější?
Snažím se o to. Všechny ty problémy byly znamením, že musím něco změnit. Doufám, že tělo se pročistilo a bude znovu fungovat.

Co děláte jinak?
Začala jsem se více soustředit na pozápasovou regeneraci, ale je to těžké. V klubu odehraju v podstatě bez střídání dva zápasy týdně. Ten zápřah je opravdu ohromný, takže tělo potřebuje co nejvíce odpočinku.

V létě jste plánovala přestup v rámci bundesligy. Nakonec z už naplánované smlouvy jinde sešlo a dál válíte v Thüringeru. Rozhodlo právě zdraví?
Chtěla jsem volnější režim, začala jsem se ve všem plácat a potřebovala jsem změnu. Jenže jsem po dlouhých letech odmakala celou letní přípravu, cítila se dobře - a nakonec jsem uznala, že přestup jinam by nebyl dobrý krok. Bylo to ale velmi náročné rozhodnutí.

Jste typ hráčky, která by se vzdala kariéry kvůli založení rodiny, nebo jste ochotná počkat?
Pokládám si tuhle otázku neustále a neznám na ni odpověď. Smlouva v Thüringenu mi končí v roce 2019, nyní je mi 28 let. Určitě bude čas vrátit se zpátky do Česka. U rodiny záleží na plno faktorech, ale rozhodně už o tom přemýšlím.

V zahraničí válčíte více než pět let. Jak jste se za tu dobu změnila?
Poprvé jsem odešla do Francie. Tehdy mi na začátku pomáhala mamka, ale potom zjistíte, že jste na všechno sám, na nikoho se nemůžete spoléhat. Určitě mě to zocelilo, ale i proto přemýšlím o rodině - už je těžké být takhle sama.

Pravidelně naskakujete i do zápasů Ligy mistryň. Dají se zápasy na mistrovství světa s prestižní soutěží porovnat?
Je to na velmi podobné úrovni. Možná bych řekla, že Liga mistryň je nepatrně kvalitnější, protože v klubech je výběr hráček z více zemí. Ale já to teď v Německu na světovém šampionátu prožívám daleko víc.

Hrajete nejlepší turnaj kariéry?
Hlavně si myslím, že pro nás zkušenější to bude možná poslední šampionát. A jeden z nejlepších určitě osobně hraju. Navíc je to umocněno tím, že jsme postoupily mezi osm nejlepších. Na to se nikdy nezapomene.

Případná účast na olympiádě v Tokiu 2020 vás neláká?
Výsledky, kterých jsme dosáhly, jsou obrovskou motivací. O tomhle zatím ale vůbec nepřemýšlím.

Z pozice střední spojky šéfujete hře. Trenér Jan Bašný o vás mluví jako o rozdílové hráčce. Vnímáte tuto pozici?
Očekává se to ode mě. Navíc jsem jedna ze dvou kapitánek (s Kristýnou Salčákovou), takže probírám s trenérem i některé věci. Ta role mi vyhovuje, jsem na ni zvyklá i z klubu.

Kdo táhne házenkářky

Další hvězdy týmu

• Markéta Jeřábková. Objev šampionátu, nebojácná kanonýrka Mostu si skvělými výkony na turnaji jasně řekla o angažmá v cizině.
• Veronika Malá. Rychlá, spolehlivá, se skvělou technikou střelby. V Paříži z ní postupně roste křídelnice evropského kalibru.
• Gólmanky. Ve skupině byla oporou Lucie Satrapová, proti Rumunkám zase vychytala postup Petra Kudláčková.

Jaké věci s koučem probíráte?
Poradím, když hráčky znám ze zápasů bundesligy nebo Ligy mistryň. Jinak vše probíráme po skupinkách podle postů. Pak se sejdeme s trenérem a debatujeme o taktice. Myslím si, že to už je potom více kolektivní práce.

Dělat kapitánku tomuhle týmu je radost, že?
Jsme opravdu skvělá parta, neřešíme mezi sebou žádné interní problémy. S Kristýnou (Salčákovou) si vždy určíme, kdo bude pro zápas kapitán. Zatím to zůstalo vždy na mně - dohodly jsme se, že po víkendových vítězstvích nad Argentinou a Polskem nebudeme nic měnit. Máme tu opravdu pohodu. Scházíme se i mimo hřiště na pokojích, děláme legraci, koukáme na seriály. Harmonie je dobrá a daří se nám ji přenášet i na hřiště.

A tím pádem se stále více přibližujete Hamburku, kde se bude v závěru hrát o světové medaile. Nyní stojí v cestě Nizozemky, obhájkyně stříbra. Můžete ve čtvrtfinále zaskočit dalšího giganta?
Já si myslím, že teď už je opravdu všechno možné. Dokázaly jsme, že můžeme porážet špičkové týmy. Naše šance jsou proto stejné jako šance Nizozemek.