„Když trénujete měsíc s nejlepšími hráči z Česka a pak hrajete proti nejlepším hráčům na světě, musí to mít vliv na tvůj výkon.“ Lovosického dříče prý lednový šampionát v Chorvatsku ohromně ovlivnil v jeho obranné práci.
Tím, že domácí liga je o něco pomalejší než reprezentační házená, vím, že mám na všechno o něco víc času. Jako by se mi zvětšil rozhled. A odráží se to i v útoku, kde si víc věřím,“ srovnává se nynější Landa s Landou před Evropou.
Kvůli evropskému vrcholu odložil konec kariéry. Jako už tolikrát. Bude v červnu reprezentovat při světové kvalifikaci s Rusy? Anebo z něj už bude házenkářský penzista? Před sezonou měl jasno, že je poslední, ale teď už váhá.
„Ještě pořád to nemám rozhodnuté. Kdybych měl mluvit za sebe, za Jana Landu, který nemá rodinu a nechodí do práce, hrál bych házenou, dokud by mi neupadly nohy,“ ukazuje tvář srdcaře. „Ale nemůžu se rozhodovat jen za sebe, musím to ještě probrat a zjistit, jestli je to pro mne únosné.“
Na misku vah zase položí rodinu a dvě malé dcerky. Když vyrážel do Chorvatska, chlácholil je, ať nejsou smutné, že je za týden doma.
„Řekl jsem, že dostaneme třikrát řachanec a za týden mě tu máte zpátky. Možná jsem si chtěl tak trochu zmenšit pocit viny z toho, že opouštím rodinu,“ líčí.
Po výprasku od Španělů se zdálo, že se ho dcerky brzy dočkají, jenže pak český výběr šokoval vítězstvím nad olympijskými vítězi z Dánska, přemohl i Maďary a postoupil do další fáze.
„Nedostat takovou šlupku od Španělska, s Dánskem nevyhrajeme. Atmosféra před utkáním s Dány by se dala krájet. Kdyby někdo pustil v šatně špendlík, bylo by slyšet, jak dopadl na zem. Takový tam byl strach. A možná že to byla právě ta podstata úspěchu. Totální koncentrace na to, abychom nedostali další ranec.“
Nedostali.
A tak Landa jako reprezentant amatér, který je bankéř, musel volat do zaměstnání. „Většina z nás pracujících si vzala dovolenou opravdu jen na ten jeden týden,“ doznal na webu hazenalovosice.cz.
„Po zápase s Maďarskem jsme všichni začali telefonovat a domlouvat dovolenou na další tři dny. A pak ji prodlužovali až do konce týdne.“ Z velkých jmen se Landa nerozklepal. „Neřeším, jestli proti mně stojí Hansen nebo hráč z extraligy. Jsem v tu chvíli v takovém herním transu, že do všeho jdu se stejnou intenzitou. Pravda je, že s každým takovým ubráněným Hansenem rostlo sebevědomí, a to nejen mně.“
Konečné šesté místo bralo dech, český výběr dostával za heroické výkony komplimenty z celého házenkářského světa. Chyběl bod do semifinále! Landa si turnaj užil. I oslavy postupu ze skupiny.
„Po utkání s Maďarskem jsme šli všichni společně na pivo. Pustili nám české písničky a na Macejko, Macejko už tancovala celá hospoda včetně šoféra.“ Po návratu přišla tvrdá pracovní realita.
„V bance na mě čekala práce za poslední měsíc, nevěděl jsem, kde mi stojí hlava. K tomu tréninky, byl jsem totálně vyšťavenej. Až jsem si říkal, jestli mi to za to všechno stojí, že je to o zdraví.“
