Pár dnů před startem nové extraligové sezony oznámilo vedení havlíčkobrodského softbalového klubu, že v barvách Hrochů už nebude nastupovat dlouholetý kapitán Karel Kadečka. Důvodem je jeho stěhování do Spojených států amerických.
„Moje manželka je lékařka a dostala v Americe na pár let pracovní nabídku,“ prozradil čtyřicetiletý bývalý reprezentant, k jehož největším úspěchům patří titul mistra Evropy z roku 2014.
Znamená to, že definitivně končíte svoji sportovní kariéru a nyní přichází čas na budování té manželčiny, lékařské?
Až dostanu vízum, můžu také požádat o pracovní povolení, což samozřejmě udělám. Začnu se tam rozhlížet, co bych mohl dělat, abych se taky nějak podílel.
Je možné, že byste se i v Americe věnoval dál softbalu?
Ještě opravdu nevím. Ačkoliv mám Ameriku celkem zmapovanou, jedeme na místo, kde jsem ještě nikdy nebyl. Těžko předvídat.
Říkal jste, že požádáte o pracovní povolení, až dostanete vízum a dorazíte na místo. Kdy se tedy chystáte na cestu do zámoří?
Manželka odlétá už příští týden, protože nastupuje na konci června. A předtím je potřeba vyřídit ještě nějaké věci. Navíc je možné, že bude muset být čtrnáct dnů v karanténě.
Dobře, to mluvíme o manželce, ale jak je to s vámi?
Amerika teď kvůli koronaviru vůbec nepouští do země Evropany, s výjimkou právě lékařů. A my jsme byli přesvědčeni, že já jako její partner dostanu vízum také hned. Jenže jsem ho nedostal. To znamená, že zatím odletí manželka sama a já budu čekat, až se situace uklidní.
Což je ale dost nejasný časový horizont...
Přesně tak. Můžu letět za tři týdny, ale také klidně až za tři měsíce.
Ve kterém státě bude manželka pracovat?
Na Havaji, v nemocnici v Honolulu, která je pod Havajskou univerzitou. Bude tam lékařkou na pediatrii.
Kdy jste se dozvěděl, že s manželkou nebudete moci odletět?
Před pár hodinami.
Mění tahle informace nějak původní zprávu z klubu, že už s Hrochy letos extraligu hrát nebudete?
Asi ano. Nastoupím, ale s tím, že nevím, na jak dlouho. Až dostanu vízum, odletím hned na Havaj.
Myslím, že i za těchto podmínek do toho trenér Dušan Šnelly určitě půjde...
My jsme stejně byli domluveni, že v případě, že by se sezona vyvíjela nějak příznivě a tým by se dostal do nadstavbové části, tak bych mohl přijet a pomoct. Na pár týdnů, někdy od půlky srpna do konce září.
Manželka by vás pustila?
Jasně, muselo by to doma ještě projít schvalovacím procesem. (směje se) Ale teď vážně, já cítím, že pomoct ještě můžu, i ve svém věku jsem silný a věřím, že pár let bych ještě hrát klidně mohl.
Kapitán havlíčkobrodských softbalistů Karel Kadečka (nahoře) se svými spoluhráči slaví historicky první zisk mistrovského titulu v extralize.
Kromě softbalu jste se doma v Havlíčkově Brodě věnoval i svému civilnímu zaměstnání. Zaměstnavatel vás pustil bez problémů?
Pracoval jsem na radnici na úseku dopravy. Jednalo se o projekty nových ulic a podobně. A dal jsem normálně výpověď, takže věděli, že končím. Ono to není tak, že bychom si jeden den řekli, že pojedeme do Ameriky a druhý chtěli odletět, to je spousta intenzivního zařizování. Pracujeme na vyřízení všech papírů už čtvrt roku.
Předpokládám, že situaci vám celou dobu hodně komplikuje už zmiňovaný koronavirus. Nebo ne?
Obrovsky. Jak už jsem říkal, Evropany teď do Států vůbec nepouštějí. Však taky když jsme byli vyřizovat víza na americké ambasádě, tak jsme tam seděli sami. Normálně je tam přitom asi dost plno.
Máte zjištěno, jak je to s pandemií na Havaji?
Myslím, že podobně jako v Česku, rozhodně žádná tragédie typu New York a podobně. Je to sice taky americký stát, ale přece jen je trochu mimo dění.
Proč se vaše žena rozhodla pracovat za mořem, a ne v České republice?
Už dlouho jsme plánovali, že jednou odjedeme. Žena umí výborně anglicky, takže to chtěla zkusit venku. A myslím, že i z kariérní stránky se může naučit něco víc. Tím nechci hanit české zdravotnictví, to vůbec ne. Naopak, u nás je velmi kvalitní zdravotnictví, ale tam jsou minimálně materiálně přece jen o něco dál.
Vraťme se zpátky k destinaci. Havaj, to je asi sen spousty lidí...
Asi jo, ale z hlediska softbalu je to jedna z vůbec nejhorších lokalit. (směje se) Snad tam bude aspoň nějaká lokální liga, abych se mohl udržovat. Ale to poznám až na místě. Každopádně je výhoda, že s sebou nemusíme tahat zimní bundy a pohorky.
Vím, že jste říkal, že práci budete řešit, až dostanete vízum a budete na Havaji, ale určitě jste aspoň přemýšlel, co byste tak chtěl dělat. Mám pravdu?
Fakt je těžké něco takhle dopředu předjímat. Mám sportovní fakultu na Masarykově univerzitě, takže bych třeba mohl dělat trenéra ve fitku, ale nedržím se zarytě toho, že se to musí točit zrovna kolem sportu. Třeba budu nakonec půjčovat surfy nebo čistit pobřeží. (usmívá se)
Zbytek rodiny je smířený s tím, že se odstěhujete za moře? I když doma už jsou asi zvyklí, protože vy jste cestoval celkem pravidelně, je to tak?
Přesně. Většinou to tedy bylo jen na zimu na Nový Zéland a pak na léto do Ameriky, ale i tak. Navíc já se samozřejmě občas domů otočím. A taky budu zbytek rodiny přemlouvat, aby za námi přiletěli na návštěvu.
Já myslím, že s tím přemlouváním to asi nebude tak horké. Vždyť kdo by se nechtěl jet podívat na Havaj?
(směje se) Je pravda, že kamarádi už se hlásili, takže budeme muset pronajmout byt s minimálně jednou ložnicí navíc. I když většinou je to tak, že cestu nakonec skutečně zrealizuje asi jen desetina těch, co se tvářili nadšeně.
Až poletíte na Havaj vy, co si určitě nezapomenete vzít?
Já třeba moc rád čtu, což není zrovna praktické pro cestování. Ony ty bichle dost váží, ale nějakou knihu si s sebou samozřejmě vezmu. Elektronickým čtečkám jsem totiž na chuť nepřišel. Jsem stará škola, mám raději klasický papír.
A jaký žánr si vybíráte?
Hodně se mi líbil například Lovec draků od Khaleda Hosseiniho. A teď docela ujíždím na různých historických věcech. Třeba ty, co se týkají Vikingů. Momentálně zrovna čtu ságu od Bernarda Cornwella. Z deseti knížek už jsem jich přečetl osm a dvě poslední si pak koupím asi až v Americe. V angličtině, abych se nějak nakopl.
V minulosti, když jsme spolu mluvili, jste zmiňoval, že hodně času doma trávíte se svým psem. Berete si ho s sebou?
Měl jsem labradora, ale už byl starý. Začal mít problémy s dýcháním a s pohybem a někdy před měsícem umřel. Jako by cítil, že se chystáme odjet. Odešel mi nejlepší kamarád.
