Jenže ani výhra nemusí stačit. Když se Ukrajinci s Rusy domluví na výhře, máte smůlu.
Víme a máme z toho strach. Ale snad se nedomluví, i když u nich nikdo neví.
Za prekérní situaci si můžete sami. Ukrajince jste v pondělí porazili 2:1, s Rusy však o den později prohráli 1:4. Byla porážka otázkou únavy?
Ne! Ukázal se rozdíl mezi námi amatéry a profesionály. Oni jsou na těžké zápasy zvyklí a v utkání se to projevilo. Prostě nás přejeli.
V duelech jste se na hřišti na chvíli objevil i vy. Zatím jste však toho v Ostravě příliš nenahrál.
Mrzí mě to. Chtěl bych více hrát. Jsem samozřejmě spokojený, když se daří celému týmu, ale ještě více budu, když i nastoupím.
Třeba se vám to splní dnes proti Nizozemcům. Co bude potřeba, aby mužstvo uspělo?
Musíme zlepšit rychlý přesun do útoku. Prosazovat se víc individuálně. Pokud to zvládneme, určitě vyhrajeme.
K tomu vám budou pomáhat i diváci, proti Rusku jich přišlo 7352, což je rekord všech šampionátů.
Atmosféra je v Ostravě fantastická. Lidi nás ženou vpřed. I kvůli nim musíme semifinále zvládnout. Prohra s Nizozemci by byla pro ně velkým zklamáním.
Včera jste měli volný den, jak jste jej prožili?
Dostali jsme od trenérů volno. A každý ho trávil jinak. Já sám na pokoji, hrál jsem karty proti počítači.
Vy máte pokoj sám pro sebe, jako velká hvězda...
To ne (smích). Bydlím se Zdeňkem Slámou, ale ten šel společně s dalšími třemi kluky navštívit děti do školy pro sluchově postižené. Prý si tam s nima zahráli i futsal.
