„Pan Bobrovský nemá rád takové ty progresivní trenéry s převahou angličtiny a moderních novinek. A já toho taky nejsem úplně zastáncem,“ usmívá se Pruša.
Ten je jasným znamením toho, že do Žabin po letech postupného propadu zamířil čerstvý vítr. Ten odfoukl starý název a zároveň přinesl nový kyslík.
Do kádru i na lavičku. „Spolupráce s Viktorem asi bude k dobru, protože když mladý holky pořád viděly dva starý borce, tak to nebylo nic pro ně,“ naráží Bobrovský na dlouholetého asistenta Milana Veverku, který si dopřeje odpočinek. „Družstvo povedeme ve dvojici. Zatím nebudeme určovat, kdo bude hlavní trenér, i když postupně by se jím měl stát Viktor,“ sdělil Bobrovský.
Pruša ukázal své schopnosti v uplynulém ročníku, kdy dovedl celek z Tišnova do nejvyšší soutěže. Nyní stane po boku o 41 let staršího kouče, jenž si svými úspěchy i osobností vysloužil mimořádné renomé.
„Kdybych byl nervózní, tak bych to asi nemohl dělat. Je tam respekt k člověku, který v basketu něco dokázal, ale teď jsme na stejné lodi. Nejsme od toho, abychom se na lavičce hádali, nebo abych já byl ušláplý a bál se něco říct,“ podotýká mladý trenér.
Naopak, slyšet prý bude víc on. „Pan Bobrovský mě podněcuje k tomu, ať mluvím já, protože on mluvit nechce. Chce se se mnou spíš radit a předávat zkušenosti,“ prozrazuje Pruša.
Každá zkušenost se nyní bude brněnskému klubu, který se pyšní čtrnácti českými a deset let starým euroligovým titulem, hodit. Svou budoucnost totiž hodlá postavit na svých mladých odchovankyních, což je hlavní motiv, se kterým přichází generální partner Handicap.
„Důvodem našeho vstupu je obrovská základna dětí, která v českém ženském basketbalu nemá obdoby. Mládež a dospělý tým jsou přitom jako siamská dvojčata, jedno bez druhého nemá smysl,“ oznamuje předseda představenstva společnosti Handicap a nový spolumajitel klubu Tomáš Nerad. „Než utratit peníze za platy zahraničních hráček, je lepší je investovat do dětí a počkat, až vyrostou.“
Zpět do Euroligy, přeje si Bobrovský
Jak dlouho budou brněnské naděje růst do špičkové kvality? To se nyní těžko odhaduje. Bobrovský však nezastírá, že by se v brzké době rád vrátil do Euroligy. „Určitě bych chtěl být u toho, i když ne třeba jako trenér,“ uvedl. „Ovšem musí tam být převaha českých hráček. Koupit sedm cizinek není kumšt, když jsou peníze.“
Evropské soutěže jsou však zatím spíš vizí budoucnosti. Nyní jde o to, aby se Handicap chytil v české lize, v níž loni tým ještě pod názvem Žabiny skončil až devátý.
Nahoru by ho měly postrčit nové posily - všechny mladé a z okolí. Z brněnského Valosunu se povedlo přetáhnout trio Kateřina Sedláková, Beata Adamcová, Pavla Švrdlíková, z Tišnova přichází Jana Hausknechtová. Handicap navíc shání ještě pivotku, naopak už nepočítá s herní výpomocí rozehrávačské legendy Hany Horákové. (O novinkách z klubu více zde)
Viktor Pruša s basketbalistkami prvoligového Handicapu Tišnov
„Mým cílem je, aby tým tvrdě pracoval. Nemáme tu žádné jednotlivce, na které bychom mohli v hojné míře spoléhat. Bude to o tom, že musíme tvrdě trénovat a jeden za druhým stát. Pokud tohle budeme dodržovat, tak si myslím, že výsledky přijdou samy,“ prohlásil Pruša.
Součástí nového projektu jsou i další tři kluby. Nejvyšší soutěž bude místo Tišnova hrát v Brně na Morendě celek, jenž zatím nemá jméno. V nižší soutěži pak budou působit SKB Handicap Tišnov a SŠMH Brno.
