Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Teď přijde dynamit. Překážkář Svoboda získal čtvrtý titul halového mistra

Petr Svoboda (vlevo) a Adam Sebastian Helcelet ve finále běhu na 60 metrů překážek na halovém mistrovství republiky. | foto: ČTK

25 2017
Zaběhl dva téměř totožné časy a okamžitě sliboval: „Teď budu chodit po špičkách.“ Překážkář Petr Svoboda získal čtvrtý titul halového mistra republiky, když v pražské Stromovce zvládl 60 metrů překážek za 7,55 sekund. Výkonem na domácím šampionátu vylepšil letošní maximum a cítí, že forma před blížícím se mistrovství Evropy v Bělehradě graduje.

V cíli jste nevypadal nadšeně, přitom to byl váš nejrychlejší čas od roku 2011, kdy jste se na halovém šampionátu v Paříži stal mistrem Evropy.
Je to dané tím, že časy v tréninku napovídaly lepšímu výkonu. Nemrzí mě ten čas, ten je super, ale během toho běhu jsem udělal pár chyb.

Jaké?
Při třetí překážce jsem šel na paty, potom už to bylo takové rvavé, nebylo to prostě ono.

Před finálovým během z vás ale sršela obrovská motivace...
...toužil jsme zaběhnout čas pod 7,50, což se tedy nakonec nepovedlo, ale na druhou stranu oba vyrovnané běhy jsou dobrá předzvěst před Bělehradem.

Po pěti letech jste se představil v domácí hale Olympu v pražské Stromovce. Jak jste si to užil?
Bylo to skvělé. Nechyběla tu celá rodina, přátelé a přítelkyně. Určitě je to pro mě srdeční záležitost, navíc všichni mě viděli po dlouhé době bojovat.

Letos v hale zaznamenáváte rychlé časy. Je to opět návrat „starého Peťana?“
V tréninku a vnitřně rozhodně, technicky úplně ne. Ale je to věc, která se musí kočírovat. Já už nebudu používat slovo atomovka, to už je ohrané, ale s tím dynamitem v noze se může stát, že něco sešlápnu rychleji.

Zpravodajství ze Stromovky

Druhý Adam Sebastian Helcelet za vámi zaostal o téměř třicet setin. Příliš vám tedy konkurenti nedýchali na záda. Nechybělo i to k vybičování se k lepšímu času?
Je něco jiného běžet s někým, když vám někdo dýchá na záda, než když jsem tady utíkal sám proti času. Někdy je to taky super, ale vůči Evropě bych si přál, aby mi někdo dýchal na záda.

Vám už je 32 let, přesto opět běháte rychlé časy. Věk je tedy pouze číslo?
Tři a půl roku jsem doma odpočíval se zraněnou achilovkou, tělo stále regenerovala. Takže rozhodně nehážu flintu do žita. Je to první hala, kdy jsem zdravý (symbolicky poklepe na zuby a dodá: „opět jsme to řekl nahlas. Sakra.“), tak se rozbíhám. Uvidíme, co léto.

Takže jsou reálné i časy, které jste běhal před šesti lety?
Zrovna 7,44 nevím jestli je reálné, ale pod těch padesát se běžet dá. Třeba 7,48 je určitě reálných.

Třeba už na evropském šampionátu v Bělehradu za týden?
Může to tam dopadnout všelijak, ale já věřím v aktuální formu a ta se ukáže právě v Bělorusku.

A může aktuální forma stačit i na medaili?
Stávalo se, že 7,61 byl bronz i na mistrovství světa. Takže dnešní výkon může brát medaili, ale také to může být šesté místo. Ale čas kolem těch sedm padesáti může brát medaili.

Vyhovuje vám osobně tenhle nabitější program? Už ve středu odlétáte do Bělehradu.
Pro mě je důležité, abych opravdu vydržel zdravý. Není to dlouhá pauza, takže se toho nedá příliš pokazit. Budu lehce trénovat, ale spíš odpočinkový trénink.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze