Medailová tečka – a šťastná sedmička. Kvarteto Patrik Šorm, Jan Tesař, Jan Kubista a Pavel Maslák na závěr šampionátu v Srbsku přidalo další cenný kov, díky čemuž výprava o jednu medaili překonala počin z Prahy 2015. „Všichni se sejdeme na banketu a dohromady to oslavíme,“ plánoval už český finišmen.
Maslák po vlastní zlaté sobotě dobře věděl, co ho ještě čeká: „Dal jsem si skleničku s rodiči a trenérem a kolem půlnoci šel spát. Dneska jsem se cítil určitě líp než před svým finále. Když jsem vyhrál, spadlo to ze mě. Cítil jsem úlevu, že je to za mnou; bylo to teď víc v euforii, na klid.“
Jak se tedy poslední medaile rodila?
Šorm a první úsek: „Hlavně neulít a předat kolík! Měl jsem druhou dráhu, což není ideální, ale chtěl jsem předávat s ostatními, což se mi relativně splnilo.“
Tesař a druhá část závodu: „Nechal jsem se tam trochu zablokovat, ale nějak jsem naštěstí doběhl. A máme Pavla, který to zvládl.“
Svoji roli splnil i Kubista, jinak specialista na dvojnásobnou trať: „Hlavně jsem čekal, že budu mít od kluků větší náskok, takže jsem musel první kolo hodně rvát. Stálo mě to síly v závěru, ale věděl jsem, že je tam ještě Pavel. Tak už jsem jen čekal, co z toho bude.“
Pavel Maslák zažil úspěšný šampionát, kromě medaile ze štafety obhájil i zlato ze čtvrtky.
Byl z toho bronz, neboť Maslák v koncovce ukázal, proč je v hale excelentní. „Soupeři samozřejmě kapali – a o to lépe to vypadalo v mém podání,“ usmál se. „Snažil jsem se hlavně nepřepálit začátek a nechat si to na finiš, abych je mohl předběhnout tam. Popral jsem se s tím dobře, věděl jsem, že mám na konci ještě docela dost sil. Kdo ví, kdyby to mělo 450 metrů, možná bychom byli i druzí.“
Radosti to bronzovému kvartetu ovšem vůbec neubíralo. Zvlášť s vidinou sedminásobné oslavy české výpravy.
