„Z času jsem nadšený. Myslel jsem, že to zvládnu tak za osm hodin,“ přiznal bývalý český reprezentant. Pro rodáka z Přílep u Holešova je Drásal srdeční záležitost: „Ještě jako aktivní hráč jsem chodil na start a říkal jsem si, že až skončím, že bych si ho chtěl vyzkoušet.“
Že by si vybral kratší 53 kilometrů dlouhou trasu? Nad tím ani chvíli neuvažoval. „U nás se říká, že není malý Drásal. Kdo jel kratšího, ten Drásala nejel,“ povídá bývalý hráč Juventusu Turín nebo Ajaxu Amsterodam.
Na svoji premiéru se připravoval, proti svým konkurentům však měl výrazné manko. „Někteří najeli šest tisíc kilometrů, já jenom něco přes tisíc. Neměl jsem tolik času, ale jak se blížil start, trénink jsem zintenzivnil,“ prozradil Grygera.
115 kilometrů napříč Hostýnskými vrchy jsou jeho maximem na horském kole. „Na silnici jsem ujel více, ale to nepočítám. V terénu se nedá odpočívat, kilometry neubíhají.“
Čas se mu vlekl především v závěru. Za Fryštákem se spustil liják a Grygera a spol. museli zpomalit. „Dvakrát jsem málem spadl. Nemohl jsem přehazovat. Už jsem neriskoval a snažil se hlavně dorazit do cíle,“ líčil 34letý Grygera, jenž se nejvíce obával defektu. „Kolo jsem ještě neměnil, byla by to pro mě maturita,“ usmíval se.
A už den po závodu zvažoval, že si Drásala zopakuje. Na extrémního Obr Drásala si však zatím netroufá. „Na startu jsem si povídal, že kdybych ho dal, byl bych machr. Ale v půlce závodu jsem si říkal zaplaťpánbůh, že ho nejedu. Není to jen o dojetí, ale když nemáš natrénováno, tak se na trati jenom trápíš,“ ví Grygera.
