Zářijové slunce pražilo a Goran Ivaniševič vyprávěl a vyprávěl. Bývalý král es, bonviván, chorvatská tenisová ikona a muž, který vyhrál Wimbledon jako 125. hráč žebříčku – v roce 2001 vyhlížel oslavu třicátin, když dobyl životní úspěch.
Také cítíte podobnosti? Z Ivaniševiče je trenér Tomáše Berdycha, aktuální terminologií superkouč. Tak se označují bývalí slavní borci, kteří současné špičce dodávají „poslední instanci“; jako když šéfkuchař doladí recept navenek možná drobnou, ale v důsledku klíčovou úpravou.
Však jako kouč s krajanem Marinem Čiličem prolomil grandslamovou vládu „Velké čtyřky“ Djokovič, Federer, Murray a Nadal.
„Tomáš je rozhodně nejlepší tenista bez grandslamového triumfu,“ říká Ivaniševič. „Určitě ano. Vždycky mě to překvapovalo. Jak to, že ho nemá? Jak je to s jeho údery asilou možné? Nemohl jsem to pochopit. No a vidíte. Teď jsem tady.“
Můžete s Berdychem zopakovat to, co jste zvládl s Čiličem?
Určitě je to možné. Jasně! Pokud se podíváte, co Tomáš zvládl v posledních letech... Nemá výkyvy. Neprohrává s těmi, s nimiž by neměl. Pořád v Top 10, dostává se na Masters, do čtvrtfinále velkých turnajů.
Ano. Jen grandslam nedobyl.
Znám Tomáše dlouho, sledoval jsem ho. Je jedním z nejlepších na světě, ale vyhrát grandslam, to chce něco víc. Musíte jít přes limit.
Co tvoří klíčový rozdíl?
Klíčem je, aby trochu vyšel ze své komfortní zóny. Je šťastný za postup do čtvrtfinále nebo semifinále, ale mělo by ho to naopak štvát. Nesmíte být spokojený ani za finálovou porážku a je jedno, jestli od Djokoviče, Nadala, Murrayho. Pokud se ze své zóny dostane a bude si dostatečně věřit... Z herního hlediska má všechno potřebné. Ale většina je v hlavě. Proto jsem tady.
Co věk? Berdychovi je čerstvě 31.
Nezáleží na věku. Je připravený. Jasně, že by to bylo lehčí ve 24, v 25 letech, ale nikdy není pozdě. Já vyhrál grandslam ve chvíli, kdy nikdo nevěřil, že vůbec umím hrát tenis. Nic není nemožné. Já to vím dobře.
Jenže jak se to vlastně dělá, naučit někoho víc si věřit?
To je dobrá otázka. Zvlášť když se celý život chováte určitým způsobem. Ale nějak to půjde; málokdo si myslel, že je to možné s Marinem. Já jsem uvolněný člověk, nesnažím se Tomáše nikam tlačit. Oba jsme hráli tenis strašně dlouho a víme, jak funguje. Ale každá změna může trochu pomoci. Mým úkolem je najít cestu.
Povězte, jak moc v člověku hlodá, když grandslam stále nemá?
Tomáš má za sebou skvělou kariéru, ale vevnitř to sám cítí. Když jsem hrával já, pořád mi říkali: Tak kdy už vyhraješ, kdy? Pořád to máte v hlavě – ale jakmile vyhrajete, nikdo už na vás nemůže.
Tak prozraďte, kudy na to.
Musí technicky zlepšit servis, ještě lépe podávat, hrát riskantněji. Někdy musíte riskovat, abyste mohli hrát s nejlepšími. Takový Djokovič nikdy neudělá chybu, pokud ho nedonutíte. Podívejte se na Wawrinku, proto ho obdivuju: on je schopný desetkrát poslat míč za plot, ale pak dá pět winnerů. Takto vyhrál French Open a teď i US Open. Věří si. A zbytek ho nezajímá.
Ponaučení tedy zní?
Možná bych byl radši, kdyby Tomáš pětkrát prohrál s někým, s kým by neměl, pokud by tím našel cestu, jak vyhrát velký turnaj.
Vaše další poznatky?
Měl by být agresivnější, je to velký chlap. Držet se s Djokovičem, Nadalem, Murraym není jednoduché. Tomáš má skvělé údery – forhend, podání – a myslím, že je musí víc využívat, věřit jim. Ví, jak se hrají velké duely, ale vyhrát, to je jiný příběh.
Slibně zní i toto spojení: vy, proslulý bouřlivák, a někdy až příliš klidný, strojový Berdych.
A to je dobrá kombinace. Možná opravdu dokážu Tomáše vybudit k tomu, aby vyhrál velký turnaj. Ale to je až poslední fáze. Ještě předtím musím najít cestu, jak mu pomoci, aby hrál lépe.
15. září 2016 |
Hodilo by se mu více emocí?
Ano i ne. Je svůj a nevím, jestli by mu pomohlo házet raketami jako kdysi já. Když mu slíbím, že takhle získá grandslam, uvidíte, že mrskne raketou po každé výměně (směje se). Ale to neslíbí nikdo. Podle mě musí být naštvanější na tenisák. Útočit na míček, ne na raketu nebo na rozhodčího. Jakmile míč uvidí, musí se naštvat a fláknout do něj. A když mine, musí se naštvat ještě víc a říkat si: Příští ránu už trefím.
Berdych si pochvaluje, že umíte tenis zjednodušit až na dřeň.
Víte, já jsem pohodář. Nerad se hrabu v technice, nerad věci příliš rozebírám. I když se někteří lidé snaží dělat z tenisu vědu, je to úplně jednoduchý sport. Je to prosté: pokud neprásknete do míče vy, udělá to soupeř. Vítězem vždycky byl, je a bude ten, kdo hraje útočně. Podívejte se, kdo vyhrál posledních třicet grandslamů. Jedině tak si domů odnesete trofej.
Kolik času spolu budete trávit? Každý turnaj? Méně? Více?
Nečekal jsem, že budu mít novou práci tak brzy, takže jsem si udělal jiný program. Proto s Tomášem neletím do Asie. Poté se potkáme v Praze, potrénujeme a vyrazíme spolu do Vídně a Paříže. Pak se uvidí, jestli se dostaneme na Turnaj mistrů. Měl by hrát i na IPTL (asijská exhibiční liga), kde budeme ve stejném týmu. A rok 2017 spolu začneme na Australian Open.
Takže máte dohodu už i na další sezonu?
Určitě, vždyť jsme právě začali. Nejsem kouzelník, jen tenisový trenér; budeme potřebovat čas, aby do sebe vše zapadlo. Neřeknu vám, jak přesně dlouho to bude trvat, ale můžu Tomášovi slíbit, že pokud změní pár věcí a bude se jich držet, má opravdovou šanci grandslam vyhrát. O tom jsem přesvědčený.
I proto, že vy jste to na sklonku kariéry sám dokázal?
Já byl na konci, on není. Tomáš je fit, cítí se skvěle – je opravdu v dobré kondici. Podle mě má před sebou určitě aspoň další tři roky na vrcholné úrovni.
A „chorvatská mafie“ roste dál BERDYCHOVO KOMANDO. Realizační tým Tomáše Berdycha včetně hvězdné posily Gorana Ivaniševiče. Jak se Goran Ivaniševič stal trenérem Tomáše Berdycha? Je to jednodušší příběh, než byste asi čekali. A slavný Chorvat přiznává: „Byl jsem dost šokovaný.“ Zrovna totiž ukončil spolupráci skrajanem Marinem Čiličem a dle svých slov si „doma užíval volna“, když mu zavolal Ivan Ljubičič. Bývalý chorvatský tenista a nynější Berdychův manažer, přesto Ivaniševič netušil, oč půjde. „Jen tak klábosíme a já se ptám, jak se má Tomáš. Načež hned odpověděl: Hledáš práci?“ líčí Ivaniševič. „Já na to: Ani ne, ale jestli pro mě něco máš... Pak mi zavolal Tomáš, dobře jsme si popovídali, vzal jsem si asi pět dní na rozmyšlenou a pak jsme se dohodli, že přiletím do Cincinnati. Tam se to sice pokazilo, ale teď už se nám práce daří.“ Z amerického turnaje totiž musel Berdych do nemocnice s akutním zánětem slepého střeva. Nyní je fit a připravuje ho „chorvatská mafie“, pokud bychom si hráli s termínem, jakým v NHL označovali českou enklávu, sešlo-li se zrovna krajanů nadstandardní množství. „Jeden Dán a zbytek my. To je dokonalé,“ směje se Ivaniševič. Kromě zmíněného Ljubičiče totiž Berdychovi pomáhají i kondiční trenér Azuz Simčič a další člen štábu Luka Kutanjac. „Pracovním jazykem je chorvatština, to je jasné,“ mrkne Ivaniševič. „Ale když budete mluvit pomalu česky, taky vám budu něco rozumět. Naše řeči jsou si blízké. Třeba Luka je hrozně důležitý, je to skvělý kluk. Hodně se smějeme, vtipkujeme. Tomáš se aspoň může uvolnit – a to je důležité i pro něj.“ |
