"Hledal jsem tým co nejblíže hlavnímu městu, abych mohl co nejvíc času trávit s rodinou," vysvětlil rodilý Pražan, co ho táhlo zpět do Česka.
Ciziny už máte dost?
Žena se mnou deset let cestovala po různých městech a zemích, nyní jí to mohu vrátit. Třeba odvedu dcerku do školky a pomohu jí, aby všechny starosti neležely jen na ní.
Proč jste zvolil zrovna Příbram? Kladno nebo Benátky jsou přece Praze blíž.
Kladno jsem vůbec neřešil. Ozvaly se i Benátky, ale k Příbrami mám citovou vazbu. Se zdejšími fanoušky jsem měl vždy vřelé vztahy, dobře se znám i s hráči. A kromě toho mi splnili veškeré podmínky.
Dva roky jste působil v cizině. Za tu dobu se kádr Příbrami dost změnil. Koho ze současných hráčů znáte?
Čížek, Anděl, Havrlík, to jsou kluci, s kterými se vesměs dobře známe, ale pamatuji si i některé mladé. S adaptací by neměl být žádný problém. Uvidíme, jak si porozumíme s trenérem Vojíkem. Znám ho dlouho, ale nikdy mě netrénoval.
V extralize jste většinou působil v družstvech s medailovými ambicemi. Nevadí vám, že v Příbrami budete bojovat jen o play-off?
I to je jeden z důvodů, proč jsem do Příbrami šel. Myslím, že družstvo má na lepší výsledky. Ostatně, kdyby se nezměnil systém bodování, Příbram by v play-off nechyběla. Moc dobře si pamatuji, jak nás před lety, kdy jsem hrál za Ostravu, porazila v boji o třetí místo. Uvidíme, jak to půjde v příští sezoně.
Marek GolštajnNarodil se v roce 1976, měří 203 cm. Golštajn je ženatý, má čtyřletou dceru Annu. Hráčská dráha: VŠ Praha, Dukla Liberec, Danzas Ostrava, Unis Brno, Avignon (Francie), Innsbruck (Rakousko), Vavex Příbram. Poznáte ho podle holé hlavy a bradky. A zajímavost? V dětství zpíval ve sboru, ale v 16 letech dal přednost volejbalu. |
Na jak dlouho máte smlouvu?
Na dva roky, ale nebráním se ani delší spolupráci. Všechno se bude odvíjet od toho, jaká bude po roce spokojenost ze strany klubu i moje.
Na které působiště nejraději vzpomínáte?
Nádherné okamžiky jsem prožil v Innsburcku, rád vzpomínán na sedm sezon v Ostravě i na působení v Liberci.
Myslíte, že svůj vrchol už máte za sebou, nebo teprve přijde?
Říká se, že člověk zraje jako víno. Je to sice otřepaná fráze, ale pokud nepřijde zranění, proč ne.
Jak dlouho chcete ještě hrát?
Co nejdéle to půjde. Volejbal je pro mě zdrojem obživy a já se mu dál chci věnovat naplno. Mám sice stavební průmyslovku, ale ze školy si už nic nepamatuji.