"Hloupou chybou jsem přišel o nohu při autonehodě v roce 1985," popisuje. "Vůbec jsem nevěděl, co se mnou bude. Bylo mi jedenáct, ale chtěl jsem sportovat stejně jako jiné děti. Nakonec jsem se dostal k cyklistice. A teď také ke golfu."
V rámci tréninku přijel na kole i na golfové hřiště. Ke golfu ho přivedl kamarád. "Není jednoduché hrát golf jako hendikepovaný, ale stále je to jednodušší než některé další sporty, které se snažím dělat," říká muž, jenž vyniká v řadě různých disciplín.
Žákům vyprávěl i o své přípravě na paralympijské hry v Londýně. "Budou to již mé čtvrté hry a po nich pravděpodobně s vrcholovým sportem skončím," odhalil plány do roku 2012. "Pak bych se chtěl věnovat především rodině a určitě mi zbude víc času na golf."
Tréninkové dávky mezinárodně úspěšného špičkového cyklisty jsou značné: "Denně jezdím na kole tak kolem šesti hodin. Snažím se jezdit hlavně klasické silniční závody se zdravými cyklisty. A občas si dám také cyklokros."
Ježek, jemuž bude 16. října šestatřicet, svůj první závod absolvoval jako dvacetiletý. Na mezinárodní scéně se poprvé prosadil na paralympijských hrách v roce 2000. Získal zde dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. Vyhrál i na dalších dvou paralympádách v Aténách a v Pekingu.
"Před nedávnem jsem se vrátil z mistrovství světa hendikepovaných cyklistů v Kanadě a tam jsem překvapil sám sebe – získal jsem zlato," zářil, jako by šlo o jeho první cenný kov.
Golf je pro něj další srdeční záležitost: "Mám ho strašně rád a chtěl bych přispět k tomu, aby do něj vstoupili další lidé. Několik mých kamarádů už jsem díky tomu přesvědčil a začali hrát."
"Teď připravujeme založení organizace pro zdravotně postižené golfisty," dodal. Podobné existují po celém světě a hlavně ve Spojených státech se velmi aktivně účastní golfového života. "Chtěli bychom vytvořit tým, který by se účastnil soutěží hendikepovaných golfistů."
"Možná, že bych se třeba mohl objevit na paralympijských hrách i jako golfista," usmál se Ježek. Ale to by se golf musel dostat na jejich program, zatím tam není.