Dvacet let už uplynulo od památného roku 1998, kdy Marco Pantani dosáhl na double Giro - Tour. Nikdo jej od té doby nenapodobil.
Devatenáct let uběhlo od dosud poslední návštěvy Gira na Gran Sassu, kdy to byl právě on, kdo zde mezi sněhovými pláněmi a v mrznoucím dešti deklasoval všechny své soky.
Giro d´Italia 2018Speciální příloha iDNES.cz |
„Marco žije“, hlásaly nyní transparenty u trati, jako by tifosi stále odmítali přijmout, že Pantaniho život, zničený depresemi a drogami, vyhasl už roku 2004.
Za svých nejlepších let byl opečovávaným klenotem stáje Mercatone Uno, ale zároveň i mužem spontánních, dlouhých a zdrcujících útoků.
Také proto jej Italové milovali. Proto mu byli ochotni vše odpustit.
Ta doba bláznivých kousků je pryč. Dnes vládne profesionální cyklistice sofistikované týmové pojetí. V podání stáje Mitchelton-Scott, i za přispění Romana Kreuzigera, je zatím na tomto Giru nejtýmovější.
Simon Yates proťal na Gran Sassu cíl v růžovém trikotu vedoucího muže závodu jako první.
A jeho týmový spolulídr Estéban Chaves je už celkově druhý.
SOUČASNÁ REALITA GIRA: Simon Yates triumfující, Chris Froome ztrácející.
Na posledním kilometru dokázali utrhnout obhájce titulu Toma Dumoulina a ještě dříve Fabia Arua i Chrise Frooma. Brit ztratil další minutu, vidina triumfu se mu vzdaluje.
Zato Matt White, šéf stáje Mitchelton-Scott, po deváté etapě slastně líčil: „Je to jako sen. Plán splněný na 100 procent. Všech našich osm kluků odvedlo úžasnou práci.“
Každodenními krátkými filmy ze zákulisí závodů Grand Tour baví tento nekonformní australský tým už léta své příznivce. Tentokrát přichystali cosi speciálního.
Za pomoci kameramanů Eurosportu natočili v neděli svoji předzávodní týmovou poradu a toto video hned „pověsili“ i na Twitter. S vtipným dovětkem: „Přijměte pozvání k nám do autobusu. Jen to neříkejte dalším týmům.“
Fanoušci nadšeně reagovali: „Tak tohle je vážně cool.“
Na poradě po desáté hodině dopolední boss White svým jezdcům připomínal: „Bude to velký den, skoro 4 000 výškových metrů. Jedeme o růžový dres, ne bezpodmínečně o etapu. Pokusíme se kontrolovat závod stejně jako v sobotu.“
Každý z cyklistů týmu opět dostal přidělenu konkrétní pasáž závodu, kdy to bude na něm.
Jak tedy zněl plán?
„Sam (Bewley) a Svein (Tuft) nesmí dopustit, aby odjel do úniku kdokoliv z Top 20. Pak pojedou na špici až do stoupání v Rocarassu. Potom přijde řada na Chrise (Juula-Jensena).“
9. etapa Gira |
Ti další byli nachystáni na velké finále, kdy na posledních 50 kilometrech profil etapy takřka neustále mířil vzhůru.
„Opravdové rozdíly mezi jezdci na celkové pořadí nastanou až na prudkých pasážích posledních čtyř kilometrů,“ vykládal na poradě White. „Cílem je mít Mikela (Nieveho), Jacka (Haiga) a Romana (Kreuzigera) kolem našich lídrů až do této mety, co nejdéle jim to půjde - a vynulovat zároveň útoky ostatních.“
V úplné koncovce se pak měli lídři Mitcheltonu rozhodnout dle svých pocitů.
„Když se Estéban a Simon budou cítit dobře, mohou vzít ostatním nějaký čas. Další příležitost nahnat ho v horách nastane až příští víkend. A my ten čas před časovkou potřebujeme.“
Mitchelton nadále hraje partii na dva lídry. „Z této taktiky můžeme i těžit. Tak perfektně, jako jsem to předvedli už na Etně,“ připomněl White.
Na sicilské sopce Chaves vyhrál z úniku čtvrteční etapu a Yates se v ní převlékl do růžové. Při dotazu, zda podobný kousek mohou zopakovat i v kulisách Gran Sassa, se Kolumbijec na nedělním startu pousmál: „Není to jako videohra. Dneska mě nikdo do úniku odjet nenechá.“
Ovšem vizi o ideálním průběhu etapy, kterou jim předestřel White, dokázali naplnit do puntíku. Téměř celou ji Mitcheltonovci kontrolovali, nejprve rovináři, potom vrchaři.
„Sam Bewley a Svein Tuft odvedli na špici neuvěřitelnou práci v první části etapy. Věděli jsme, že když bude mít únik kolem sedmi osmi minut, podaří se nám ho na posledních 50 kilometrech sjet,“ popisoval Roman Kreuziger.
Mlha a zatažená obloha nad Gran Sassem mnohé strašila. „Giro míří ke království Angmar,“ sděloval tým Quick-Step na Twitteru a připomínal tím říši temného černokněžného krále z Pána prstenů. Stáj Bora se u snímku zasněžených polí na sociálních sítích hamletovsky ptala: „Jezdit na kole, nebo lyžovat, to je ta otázka.“
Stage 9 | Tappa 9 Pesco Sannita ➡ Gran Sasso Calascio ♂️ @mikaelcherel, @ballero_94, @FaustoMasnada, @BoaroManuele, @giovisco, @Andreetta93, @benedetticesare, @Tim_Wellens, @Natnaelb2, Hugh Carth, @BelkovMaxim, @glbrambilla, @AlexTurrin ⏱ 4'23" 32 km #Giro101 https://t.co/MVSpm88PjU
Skutečnost však nebyla až tak hrozivá. Rtuť teploměru se držela na přijatelných 11 stupních. Nepršelo. Ze zelených luk cyklistům fandilo i stádo ovcí, opentlené růžovými stuhami. Mířili na Campo Imperatore, kde v 70. letech Bud Spencer a Terrence Hill natáčeli svůj spagetti western Malý unavený Joe, drápali se na Gran Sassu až do výšky 2135 metrů k hotelu, kde v roce 1943 věznili Benita Mussoliniho.
Stáj Astana se dočasně v sedmi jezdcích přestěhovala na špici závodu, Jan Hirt tu prokazoval své schopnosti v dlouhých kopcích a podílel se na stupňováni tempa.
Ale neměl to být den Astany.
Vzápětí se Mitcheltonovci do čela vrátili, Roman Kreuziger přispěl k tempu a k dojíždění uprchlíků pětikilometrovým zátahem na špici. Další porci práce na první pozici si pak naložil 8 a 6 kilometrů před cílem.
„Jelo se mi dnes o něco líp,“ říkal. „Věděli jsme, že do toho dnes každý musíme dát všechno, abychom najeli nějaký čas na lídry dalších stájí.“
Čtyři kilometry před cílem přiložil pod horský kotel pořádně výbušným „polínkem“ ještě Jack Haig. Skupina favoritů řídla.
„Jack teď jezdí výborně, proto jsme ho s Nievem nechali na závěr. Věděli jsme, že tam se Simonem a Chavim může zůstat nejdýl,“ vysvětloval Kreuziger.
„Cítím se dost dobře,“ sdělil mezitím Yates do vysílačky Whitovi.
„Tak zkus jít po vítězství,“ zaznělo ozvěnou.
Na 13procentních rampách se tedy 25letý Brit hnal do cíle, s Chavesem za źády. „Kterej z nich vyhrál?“ vyzvídal za cílem Haig, jenž po svém siláckém partu takřka zastavil na posledních dvou kilometrech.
Yates to byl, chlapík v maglia rosa, před Thibautem Pinotem z FdJ a před třetím Chavesem.
Vítěz dne však nejprve nehovořil o sobě, nýbrž o ostatních: „Obrovské díky týmu, podpora byla velkolepá. Tohle mé vítězství je pro kluky.“
JÁ TO DOKÁZAL! Simon Yates se buší do prsou, právě se stal prvním jezdcem, který v maglia rosa vyhrál na Giru etapu od loňského triumfu Toma Dumoulina na Oropě.
Mezi poraženými panovala nálada o poznání skleslejší.
Což o to, pro mistra světa v časovce Toma Dumoulina jsou jeho cílový odstup 12 vteřin (plus Yatesův 10vteřinový bonus) a celková ztráta 38 vteřin ještě velmi příjemným vyzněním etapy. „Necítil jsem se v kopcích nejlépe, ale ani jsem nakonec neztratil moc času,“ vykládal lídr Sunwebu.
Zato v táboře Sky bylo mlčenlivo, pochmurno.
Dva kilometry před cílem se Chris Froome zlomil. Marně se jej Sergio Henao snažil dotáhnout zpět do skupinky favoritů. Díra se děsivě zvětšovala. Lídr Sky se ocitl v pozici, kterou na závodech Grand Tour od roku 2013 nepamatuje.
Má ztrátu 2:27 minuty po devíti etapách!
„Takhle jsme si to nepředstavovali. Poslední dny nebyly ideální,“ prohodil jeho sportovní ředitel Nicolas Portal.
„Bylo to brutální,“ svěřoval se Froome. „Věděl jsem, že na Giru může přijít i opravdu zlý den. A dnes přišel.“
Už od Jeruzalému jako by bylo všechno špatně.
„Prožil jsem bolavý začátek závodu,“ nezastíral. „Dnes jsem se jen snažil neztratit další čas. Nepovedlo se.“
Tolik let, od roku 2010, na Giru nestartoval. Teď si sám sobě připomínal, proč je tento závod o tolik jiný než Tour nebo Vuelta.
„Giro je nevypočitatelné. Je jako spousta jarních klasik, sloučená do závodu Grand Tour. Koná se mnohem dříve v sezoně, kdy ještě nemáte stejnou kondici jako v červenci. A je i mnohem explozivnější než Tour.“
Pondělní volný den Froome rozhodně potřebuje. Pokusí se v něm nabrat sebevědomí - a doufat, že se naplní i další z charakteristik Gira: „V minulosti se tu už mnohokrát přihodilo, že se závod dokáže změnit vzhůru nohama během jediného dne.“
Také Simon Yates to ví. Dosud skončil na podnicích Grand Tour nejlépe šestý na Vueltě 2016 a sedmý na loňské Tour. Jeho stáj Mitchelton-Scott nyní Giru dominuje, ale čeká je ještě úmorná dvoutýdenní cesta. Až od Monte Zoncolanu, který přijde na řadu v sobotu, začne pouť největšího utrpení.
„Na Dumoulina potřebuji najet před dlouhou časovkou aspoň dvě minuty,“ plánuje Yates a přemítá o svých dalších soupeřích: „Domenico Pozzovivo byl na Gran Sassu silný. I Thibaut Pinot vypadá výborně. Froome je možná stále otřesený z pádů, možná nemá formu, nevím. Také Aru ztratil, ale tohle je dlouhý závod, víte? Oba se mohou vrátit zpět.“
Team @MitcheltonSCOTT dominates the GC after stage 9. @SimonYatess extended his lead. 2⃣ + 32" @estecharu 3⃣ + 38" @tom_dumoulin 4⃣ + 45" @ThibautPinot 5⃣ + 57" @pozzovivod Who's your favourite for the pink jersey? #Giro101 #Giro #giroditalia https://t.co/OasQPVgfwa
Prozatím si ovšem jezdci Mitcheltonu-Scott nemíní kazit náladu tím, co by se mohlo pokazit. Naopak, užívají si své výjimečné dny v růžovém horském oparu. Nasedají na Gran Sassu do lanovky, která je sváží do údolí k týmovému autobusu, naplněni euforií.
„Je to tak vzrušující. Vezeme se teď na obrovské vlně,“ říká teprve 24letý talent Jack Haig.
„Je to dobrodružství. A právě to dobrodružství a lidé kolem mě jsou mojí největší motivací,“ povídá 41letý nezničitelný motor Svein Tuft.
„Od začátku říkám, že tu máme nejsilnější tým. Jedeme Giro o titul,“ ujistí Estéban Chaves, korunní princ ročníku 2016.
Byl to parádní víkend australské stáje, během nějž se vyhnuli všem myslitelným nesnázím.
Odnesli si z něj vlastně jedinou škodu.
Poněkud pomuchlaný zadek jednoho z týmových vozů po „kontaktu“ s autem stáje FdJ.
