„Dramatické až do úplného konce.“ To bylo heslo, kterým ředitel Gira Mauro Vegni představil loni na podzim trasu stého ročníku.
Doufal v napínavé finále až do Milána. A přání se mu vyplnilo.
Tentokrát závěrečná etapa italské Grand Tour nebyla žádným procesím s šampaňským v ruce a se závěrečným soubojem spurterů.
Po dvaceti dnech, kdy se elitní cyklisté na italských silnicích prali o každou vteřinu, totiž ty čtyři nejlepší dělilo před závěrečnou časovkou pouhých 53 vteřin – nejméně v historii.
I proto se čekala lítá řež.
„Bude to jedna z nezajímavějších závěrečných časovek v historii všech tří Grand Tour,“ psal na Twitteru před startem Adam Hansen, cyklista Lotta-Soudal a muž, který má za sebou už rekordních 17 třítýdenních etapáků v řadě.
Server Cyclingnews se svých fanoušků v anketě ptal na vítěze stého Gira – 71 procent z nich se shodovalo na jménu Tom Dumoulin.
„Ale může se stát cokoliv, nic není jisté,“ varoval před startem nizozemský cyklista, který k překonání Naira Quintany potřeboval na každém kilometru stáhnout alespoň 1,8 sekundy. „Potřebuju zajet nejlepší časovku svého života,“ věděl i Kolumbijec.
Ale nezajel ji.
Už na úvodním mezičase totiž Dumoulin nestačil pouze na Jose van Emdema – o pouhé dvě vteřiny. Zároveň se ale už tady virtuálně dostal na druhé místo a jal se stíhat růžového Quintanu.
Na druhém mezičasu byl Motýlek z Maastrichtu, který závěrečnou časovkou znovu letěl, už virtuálně v růžové sám.
Do cíle dorazil patnáct vteřin za van Emdemem a ihned se dral k televizi, kde čekal, jak stý ročník Gira dopadne.
Thibaut Pinot, před časovkou třetí muž průběžného pořadí nepotvrdil, že se v jízdě proti chronometru zlepšil. Vincenzo Nibali zajel slušnou časovku, ale ani on Dumoulina na druhé místo neodsunul.
Chyběl jen kolumbijský střízlík.
Když Quintana vjížděl do posledního kilometru, začalo být i Dumoulinovi jasné, že to opravdu dokázal. Že po peripetiích s žaludkem opravdu vyhrál stý ročník Gira d ́Italia. Začal máchat rukama a usmívat se na všechny strany.
„Je to šílené. Neumím popsat, co se děje, před etapou jsem byl strašně nervózní. Ale měl jsem dnes dobré nohy,“ usmíval se v cíli už uvolněný šampion.
Stal se prvním nizozemským vítězem italského závodu a zároveň také prvním Nizozemcem od triumfu Joopa Zoetemelka na Tour de France v roce 1980, který vyhrál jeden ze tří závodů Grand Tour.
Druhé místo nakonec bere Nairo Quintana, pro kterého tak zároveň končí sen o doublu Giro-Tour, ke kterému se před letošní sezonou tak upínal. Třetí na Giru dojel obhájce prvenství Vincenzo Nibali.
„Časovku si teď budu chtít hlavně užít,“ tvrdil v sobotu český cyklista Jan Hirt.
Užil si ji a zároveň zůstal při své premiéře na třítýdenním závodu na skvělém dvanáctém místě.
Dokonal tak třetí nejlepší český výsledek na této Grand Tour – před ním dojeli pátý Roman Kreuziger v roce 2011 a šestý Leopold König o čtyři roky později.
Velký nizozemský den v neděli ještě svým prvním vítězstvím v etapě na závodech velké trojky dokonal Jos van Emdem, který Dumoulina porazil o patnáct vteřin.
Skvělý poslední den prožil v Miláně také Jan Bárta, který závod zakončil šestým místem v etapě.
Nizozemský den
Závěrečná etapa stého ročníku Gira d ́Italia začala na okruhu formule 1 v Monze. Z něj se cyklisté vydali na 29 kilometrů a 300 metrů dlouhou štreku s mírně klesavým profilem až k milánskému Dómu – největší katedrále v Itálii, kde čekal i zlatý pohár pro vítěze.
Jen co cyklisté obkroužili formulový okruh, vydali se po většinou širokých silnicích bez výraznějších technických vložek směrem do centra Milána.
Jediným problémem tak na cestě byly tramvajové koleje, na které si museli dávat pozor. V posledních kilometrech pak ještě číhaly dlažební kameny. S těmi v severní Francii ale pochopitelně nesrovnatelné.
Jako první se na cílové rovince okruhu v Monze ukázal Giuseppe Fonzi, který poslední etapu letošního Gira zahájil.
Hned za ním ale vyrazil polský šampion v této disciplíně – Marcin Bialoblocki, který okamžitě stanovil nejrychlejší čas, se kterým se museli ostatní závodníci měřit.
Prvním, kdo jeho čas překonal, byl Manuel Quinziato v dresu italského mistra, který se touto etapou s Girem loučil.
Jako pětatřicátý se do časovky vydal Jan Bárta. Podobně jako v té první, i tentokrát bojoval o nejrychlejší čas dne.
Na úvodním mezičase ztrácel na Manuela Quinziata pět vteřin, v cíli nakonec dvanáct a zařadil se v tu chvíli na druhou příčku.
Chvíli po Bártovi pak k milánskému Dómu dorazil i Jos van Emdem. Brilantní časovkář týmu LottoNL-Jumbo překonal o 27 vteřin Quinzatův čas a usedl do horkého křesla lídra etapy. „Je to jedna z největších šancí na vítězství v etapě, jakou jsem kdy měl. Snad ten čas vydrží,“ doufal v cíli.
A on opravdu vydržel. Nestačili na něj Vasil Kiryjenka, Bob Jungels, Andrej Amador ani nakonec král celého stého ročníku Tom Dumoulin.
To mu ale určitě nevadilo.
Zapsal se do historie – je králem stého Gira.
Cyklistický závod Giro d'Italiazávěrečná 21. etapa (Monza - Milán, časovka 29,3 km) 1. Van Emden (Niz./LottoNL) 33:08, 2. Dumoulin (Niz./Sunweb) -15, 3. Quinziato (It./BMC) -27, 4. Kiryjenka (Běl./Sky) -31, 5. Rosskopf (USA/BMC) -35, 6. Bárta (ČR/Bora) -39, 7. Preidler (Rak./Sunweb) -51, 8. Jungels (Luc./Quick-Step) -54, 9. Tratnik (Slovin./CCC) -57, 10. Amador (Kost./Movistar) -1:02, ...109. Schlegel -3:58, 112. Hirt (oba ČR/CCC) -3:59. Konečné pořadí: 1. Dumoulin 90:34:54, 2. Quintana (Kol./Movistar) -31, 3. Nibali (It./Bahrajn Merida) -40, 4. Pinot (Fr./FDJ) -1:17, 5. Zakarin (Rus./Kaťuša) -1:56, 6. Pozzovivo (It./AG2R) -3:11, 7. Mollema (Niz./Trek-Segafredo) -3:41, 8. Jungels -7:04, 9. A. Yates (Brit./Orica) -8:10, 10. Formolo (It./Cannondale) -15:17, ...12. Hirt (ČR/CCC) -20:49, 45. Schlegel -2:18:19, 127. Bárta -4:27:24. Bodovací soutěž: 1. Gaviria (Kol./Quick-Step) 325. Vrchařská soutěž: 1. Landa (Šp./Sky) 224. Nejlepší mladý jezdec: 1. Jungels. Soutěž týmů: 1. Movistar, 2. AG2R, 3. FDJ. |