Dlouhé dva roky čekal tým Cannondale na etapové vítězství na některé z trojice závodů Grand Tour.
I proto před letošním Girem znělo z americké stáje: „Budeme aktivní.“
Zelené dresy v pelotonu útočily, chodily do úniků a vidět opravdu byly. Jenže na etapové vítězství to při stém Giro d’Italia dosud nestačilo. Až v sedmnácté etapě se jezdci z Cannondale dočkali.
„Jsem velmi šťastný. Čekal jsem na tenhle moment strašně dlouho. Věděl jsem, že po té těžké etapě budou všichni unavení,“ líčil v cíli Rolland.
Třicetiletý Francouz už při úvodním stoupání na Apriku naskočil do tříčlenného úniku. Jenže časem pochopil, že společně s Matejem Mohoričem a Pavlem Bruttem má šanci na vítězství velmi malou. „Nechtělo se mi s nimi pokračovat, tak jsem se stáhl zpět do té velké skupiny,“ popsal.
Skupina pronásledovatelů v tu chvíli čítala čtyřicet jezdců i s Janem Bártou a Michalem Schlegelem.
Přicházel postupně jeden nástup za druhým, žádný z nich ale nebyl úspěšný.
Až při nájezdu do táhlého dojezdu do lyžařského střediska Canazei se na čele osamostatnila 13členná skupina. Bárta se tehdy ještě snažil dolepit se na čelo. Nakonec ale do cíle český jezdec dojel na osmnáctém místě se ztrátou 2:14 minuty.
Osm kilometrů před cílem přišel Rollandův čas. Vítěz dvou etap na Tour de France vypálil a postupně si vytvořil 30sekundový náskok.
Ač se ho Rui Costa, Tejay Van Garderen či Dries Devenyns snažili stíhat, díky výborné práci týmového kolegy Michaela Woodse dotáhl 30letý cyklista svůj nástup do vítězného konce.
„Všichni už jsou v pelotonu strašně unavení,“ doplnil Rolland.
„Jakmile Pierre odjel, věděl jsem, že to musím pouze hlídat, aby vyhrál,“ doplnil Woods.
Michal Schlegel i Jan Hirt dorazili do cíle ve skupině hlavních favoritů se ztrátou 7:54 minuty.
Jak se vše odehrálo
Po velmi náročné královské etapě čekala peloton pátá nejdelší etapa stého Gira d’Italia. Štreka z Tirana, městečka na hranicích se Švýcarskem, do lyžařského střediska Canazei, měřila 219 kilometrů. Pro jezdce na celkové pořadí klidnější den, naopak poslední šance pro úspěšný únik.
We're approaching the final 100km on stage 17 of #Giro100. Follow live here: https://t.co/xnozBmIE4U https://t.co/92SimdNS3Y
Hned v úvodu se značně znavený balík cyklistů musel vypořádat s dvěma stoupáními druhé kategorie. Už na třetím kilometru se jezdci začali škrábat do Apriky. Dvanáctikilometrový kopec využila k svému úniku trojice Pierre Rolland (Cannondale), Matej Mohorič (UAE Emirates) a Pavel Brutt (Gazprom).
Na vrcholu už jejich náskok od pelotonu činil čtyři minuty a každým kilometrem stále narůstal.
Tehdy ještě Dumoulin a spol. zůstávali v klidu.
Při výšlapu na Passo del Tonale peloton opustilo hned 40 jezdců. Kromě ruské Kaťuše se do skupiny pronásledovatelů dostali cyklisté ze všech jedenadvaceti stájí.
V oranžovém dresu polského CCC zde šlapal i český mladík Michal Schlegel. Nechyběl ani zkušený Jan Bárta v dresu německé Bory.
Početná skupina spolu ale příliš nespolupracovala. Poté, co se v dlouhém sjezdu z Passo del Tonale z čela stáhl Rolland, dvojice vpředu odskočila od pronásledovatelů už na více než pět minut. Peloton zaostával tou dobou o dvanáct minut.
Jenže závěrečných téměř 90 kilometrů sedmnácté etapy bylo stále do kopce.
Únik tehdy už osamoceného Mohoriče zanikl šedesát kilometrů před cílem.
Na poplach začali bít jezdci v hlavním balíku. Jan Polanc, vítěz prvního horského dojezdu na Etnu, se totiž ocitl vpředu, a když peloton na slovinského cyklistu týmu UAE Emirates ztrácel téměř čtrnáct minut, virtuálně se Polanc oblékal do růžového.
Tempo začali okamžitě diktovat jezdci Quick-Stepu. A důvod byl jasný – Polanc útočil i na bílý dres pro nejlepšího mladíka Boba Jungelse. K belgické sestavě se přidal i Sunweb.
„Nebál jsem se. Vím, že jsem v bezpečí,“ ujistil poté v cíli Tom Dumoulin, lídr závodu.
Polanc nakonec do cíle dorazil ve skupině Jana Bárty a v celkovém hodnocení poskočil z 13. příčky na desátou. V hodnocení mladíků si Slovinec polepšil ze čtvrté na druhou příčku.
Čelní skupina se postupně zredukovala na polovinu, kontakt ztratil i Michal Schlegel. Naopak Jan Bárta stále zůstával v boji etapové prvenství.
Na šestnáctém kilometru skončila práce Mohoričovi, který tvrdil tempo vedoucí skupiny. Jeho odstup okamžitě odstartoval ohňostroj útoků. Osamostatnit se zkoušel Omar Fraile (Dimension Data) nebo Valerio Conti (UAE Emirates).
Všichni neúspěšně.
Až osm kilometrů před cílem přitopil pod kotlem Pierre Rolland.
I díky výborné prácí jeho týmového kolegy Michaela Woodse si dojel pro premiérové vítězství na Giro d’Italia.
Cyklistický etapový závod Giro d'ItaliaTirano - Canazet, 219 km 17. etapa: 1. Rolland (Fr./Cannondale) 5:42:56, 2. Rui Costa (Portug./SAE Team Emirates) -24, 3. Izagirre (Šp./Movistar), 4. Sutherland (Austr./Movistar), 5. Busato (It./Wilier Triestina), 6. Devenyns (Belg./Quick-Step), 7. Grossschartner (Rak./CCC), 8. Fraile (Šp./Dimension Data), 9. Woods (Kan./Cannondale), 10. Berard (Fr./AG2R) všichni stejný čas, ...18. Bárta (ČR/Bora) -2:14, 68. Hirt, 121. Schlegel (oba ČR/CCC) oba -7:54. Průběžné pořadí: 1. Dumoulin (Niz./Sunweb) 76:05:38, 2. Quintana (Kol./Movistar) -31, 3. Nibali (It./Bahrajn) -1:12, 4. Pinot (Fr./FDJ) -2:38, 5. Zakarin (Rus./Kaťuša) -2:40, 6. Pozzovivo (It./AG2R) -3:05, 7. Mollema (Niz./Trek) -3:49, 8. Jungels (Luc./Quick-Step) -4:35, 9. Kruijswijk (Niz./LottoNL) -6:20, 10. Polanc (Slovin./SAE Team Emirates) -6:33, ...16. Hirt -19:02, 36. Schlegel -1:07:33, 131. Bárta -3:00:46. |
