Ve čtvrtečním odpoledni se ve spurtu 6. etapy připletl Contador do hromadného pádu a dvakrát v rozmezí čtvrt hodiny si vykloubil levé rameno. Ani růžový dres si pak na pódiu nedokázal obléci. Půl hodiny strávil na ambulanci a když z ní vyšel, měl rameno zafixované a ruku na pásce. V pátek ráno však neochvějně prohlásil: „Chci jet dál.“
Takřka sedm a půl hodiny pak bojoval i trpěl na trati nejdelší, 264 kilometrů dlouhé etapy. Občas se zvedl ze sedla, složitě hledal ideální pozici. Ale obstál. Nadále vévodí závodu před Italem Aruem, Australanem Portem a týmovým kolegou Kreuzigerem.
Zdálo se, že další favorité prozatím respektují jeho zranění a neusilují o získání okamžité výhody.
„Neřešíme, co bylo, protože to stejně nevrátíme. Koukáme se dál,“ uvedl pro svůj web Roman Kreuziger, druhý muž stáje Tinkoff-Saxo. „Alberta rameno trochu bolí, ale celkově je v pohodě. Myslím, že jsme páteční etapu jako tým zvládli dobře. Kluci tady odvádějí skvělou práci. Já pomáhám většinou až v těch krizových situacích, spíš jsem taky chráněnec, stejně jako Alberto. A ta podpora od ostatních je fantastická.“
Contador za cílem ve Fiuggi s úlevou slezl z kola. „Byl to pro mě tvrdý den,“ svěřoval se. „Teď jsem šťastný, protože ho mám za sebou. Po třech a půl hodinách v sedle jsem už nevěděl, co mám se svojí bolavou rukou dělat. Doufám, že v dalších dnech se bude jen zlepšovat.“
Jenže těch dnů, které by měl strávit na trati, má být ještě šestnáct!
Zvládne to? Co si myslí odborníci?
„Jakmile je rameno vykloubené už podruhé, musí s tím na operaci. Jinak se mu to bude stávat stále častěji, čímž se bude ramenní kloub velmi poškozovat,“ tvrdí ortoped Jan Valenta z pražské motolské nemocnice.
První luxace ramene, při které dochází k roztržení kloubního pouzdra a krvácení, bývá hodně bolestivá, ale je ji možné léčit konzervativně.
„Pokud však jde o luxaci opakovanou, má potom rameno jako dveře od baru v americkém westernu, neustále mu vypadává a zase se nahazuje zpátky,“ poukazuje přední sportovní ortoped Josef Maurer. „Narůstá nyní riziko, že to Contadorovi bude vypadávat dál, jakmile se opře do řídítek, nebo i když jen zvedne ruku. Pak je řešením jedině operace.“
Po zákroku na sále by však návrat na kolo trval podle Valenty dva až tři měsíce. Což by znamenalo: Contador by přišel o start na Tour de France.
Jeho štěstím v neštěstí je, že nedošlo k ještě závažnějšímu poškození kloubu a že si při vykloubení ramena nezpůsobil žádné poškození vazů.
Nyní si tedy španělský cyklista nejspíš zahraje tak trochu vabank. „Navzdory zranění může dokázat dojet až do cíle Gira, i s hodně nestabilním ramenem. Nemožné to není,“ soudí Maurer. „A nebo za další dvě etapy zjistí, že to vážně nejde, a bude to na Kreuzigerovi.“
Jako by ani jedno Giro nemohl Contador absolvovat s klidem v mysli. V roce 2008 si zde způsobil vlasovou frakturu v hlavici vřetenní kosti, bojoval dva týdny s bolestí, a přesto celý závod vyhrál.
Při svém druhém startu na jaře 2011 zvítězil opět, jenže celý závod objel s vědomím, že stále není dořešena jeho clenbuterolová kauza - a sportovní arbitráž mu posléze titul sebrala.
Loni v létě si při pádu v 10. etapě Tour pro změnu zlomil holenní kost. Šlapal s frakturou ještě dvacet kilometrů, než slezl z kola a vzdal. Léčbu následně zkomplikovala infekce, přesto 40 dnů poté stál na startu Vuelty a ovládl ji!
Jeho tělo regeneruje rychle.
Práh bolesti má vysoký.
Bude ale dost vysoký, aby Contador ustál i dnešní druhý horský dojezd Gira?
Při stoupání do cíle v Campitello Matese už nikdo ze soupeřů, ani Astana či Sky, nebude brát ohledy na zraněného jezdce v růžovém. Bude se útočit. Především atak Fabia Arua je zde předpovídatelný. Mladý Ital si je vědom, že dlouhá časovka ve 14. etapě bude v porovnání s dalšími favority jeho nevýhodou, musí se tedy snažit nahnat čas v horách. Rovněž tým Sky dnes patrně nezůstane s aktivitou pozadu.
„Vím, že na mě budou v sobotu útočit,“ tvrdil 32letý Contador, matador mnoha bitev, než po páteční etapě zmizel v týmovém autobusu. „Ale teď myslím na jediné: že si dám na rameno led a odpočinu si.“
Kdyby byl zdravý, tak by mu profil sobotní etapy s prudším závěrečným stoupáním než bylo do Abetone, zjevně vyhovoval.
„Za normálních okolností bych tady možná útočil. Jenže teď budu muset jet přece jen klidněji a rozvážněji,“ připustil.
Na tomto Giru už pro něj nic normální nebude.
