Pro Chrise Frooma už Geraint Thomas té černé práce odvedl nepočítaně. Předloni líčil: „Vždycky, od prvního dne, jsem na Tour nemyslel na sebe, ale jen na Froomieho.“
A najednou, ve 32 letech, sám Tour de France vede. Ve středu na ní poprvé vyhrál horskou etapu a ve čtvrtek si vzal i svatý grál vrchařů, když triumfoval v Alpe d’Huez! Froome o něm říká: „Má životní formu.“
Možná Thomas poprvé v životě zažije, že tým Sky bude v koncovce Tour makat na něj.
Nebo se opět pro Frooma obětuje?
Plány Sky jsou nečitelné.
„Chris je stále naší nejlepší šancí na titul v Paříži, vyhrál už šest závodů Grand Tour,“ připomíná Velšan ve žlutém trikotu i na Alpe d’Huez. „Já jsem v tomto směru proti němu totálně nezkušený.“
Někdy jste hřebíkem...
Nevylučuje, že pokud by se to ukázalo nejlepším řešením, je v Pyrenejích připraven opět jezdit ve Froomových službách. Ovšem zároveň tvrdí: „Rozhodně se budu snažit neztrácet zbytečně čas.“
Ve Sky stále mají v živé paměti rivalitu Bradleyho Wigginse a Chrise Frooma v roce 2012, která je zcela odcizila a přerostla v nenávist dokonce i mezi jejich partnerkami. Od sezony 2013 už ti dva nemohli závodit na stejné akci.
„Ale tohle je úplně jiná situace,“ tvrdí Froome.
Dave Brailsford, manažer týmu Sky, souhlasí: „Geraint a Chris vedle sebe v týmu vyrůstali, jsou kamarádi a zároveň i zralí muži. Dokážou v životě vidět dál než jen na silnici.“
V Monaku bydlí Thomas s manželkou Sarah Elen nedaleko od Froomova apartmánu, spolu trénují a dělí se o maséra, kterého jim tým Sky dal k dispozici.
„Chris je nesmírně odhodlaný a vždy soustředěný na svůj cíl,“ popisuje Thomas parťáka a ujistí: „Žádný souboj eg se tu mezi námi nekoná.“
Při setkáních s médii vystupuje Thomas, přezdívaný prostě „G“, coby sympaťák, který si na nic nehraje. Rozhovory s ním nejsou snůškou frází. Odpovídá věcně, poutavě vypráví o životě. „Nebudu si jen tak pro nic za nic dělat PR a vykládat vám tu nesmysly,“ ujišťuje.
Jaký ještě je lídr Tour?
Velšský nacionalista.
Vlajku své vlasti si rodák z Cardiffu nechal nastříkat i na kolo. Jakmile hrají velští ragbisté nebo fotbalisté, jde u něj vše stranou. „My, kteří pocházíme z menších národů, býváme i hrdější na své země,“ tvrdí a nadšeně líčí: „Wales je mnohem členitější než Anglie. Má planiny a kopce, hory, jezera, vodopády. A lidé jsou tam milí a velmi vášniví.“
Požitkář.
Sezonu si vždy rozděluje do bloků. „Po každém si dopřeju pauzu, kdy si užiju i steaků, piva a velšských koláčů a jdu na party s přáteli. Kdybych žil kvůli kolu jako mnich 24 hodin denně, zbláznil bych se z toho.“
Vyhlášený vtipálek.
Při sjezdu do Gapu na Tour 2015 vletěl do strže a vypadal tak otřeseně, že se jej ptali: „Víte, jak se jmenujete?“ Přikývl: „Jasně, Chris Froome.“ Legraci si umí dělat i z vlastního selhání. Tak jako na té samé Tour, když po velké krizi v etapě do La Toussuire ztratil celkové 4. místo a za cílem prohlásil: „Někdy jste v závodě kladivem a jindy hřebíkem. Já byl dnes laciným hřebíkem z Ikey.“
Drsňák.
Tour 2013 dokončil v dresu Sky navzdory zlomené pánvi z první etapy, byť byla bolest natolik intenzivní, že ho členové týmu po každé etapě museli sundávat z kola.
Svým vysokým prahem bolesti, ale též četnými zraněními a pády je proslulý. „Víc než polovina z nich nebyla mým zaviněním. Taková už je cyklistika. Občas jste ve špatnou chvíli na špatném místě.“
VELKÁ ŠKOLA BOLESTI. Thomas na Tour 2013.
Při tréninku před Světovým pohárem dráhařů v Sydney 2005 se mu na silnici zapletly do předního kola kovové úlomky, které odlétly od kola kolegy. Přepadl hlavou přes řidítka, přistál na nich, část se mu zaryla do těla a způsobila vnitřní krvácení. Prasklou slezinu mu lékaři museli odstranit.
Svoji první Tour absolvoval hned ve své premiérové profesionální sezoně 2007 ještě v barvách Barloworldu, tehdy coby nejmladší aktér závodu.
Dokončil ji na 140. místě.
„Nikdy jsem netrpěl tolik jako v těch třech týdnech,“ vzpomíná. „Každý večer jsem si myslel, že už opravdu není možné, abych další etapu dojel. Ale jakmile jsem následujícího dne sedl na kolo, nechtěl jsem zastavit a slézt. Dojet tuhle Tour mi mentálně i fyzicky dalo do kariéry hrozně moc.“
Na Tirrenu - Adriatiku 2009 přehlédl v časovce při sjezdu zatáčku. Vletěl do svodidel a přepadl přes ně na silnici pod nimi. Zlomil si pánev a zápěstí.
Nicméně po tomto, ale i po mnoha dalších zraněních se vždy až neuvěřitelně rychle vrátil na kolo.
S řádem od Alžběty II.
To úplně první kolo v jeho životě bylo horské a s klaksony, co dělaly šílený randál. Prvním závodním speciálem se stal Giant, na němž začínal v 10 letech jak na silnici, tak na dráze.
V šestnácti byl mezi kadety národním mistrem.
Později jezdil v klubu také s Lukem Rowem a Benem Swiftem, kteří se jednou měli stát jeho parťáky v týmu Sky.
„Vyráželi jsme společně na závody minibusem s přenosným hi-fi systémem. Občas jsme spali v kempu, jindy v hostelech. Byli jsme skvělí kamarádi a užili si spoustu legrace. Miloval jsem to.“
Dvakrát se stal na dráze olympijským vítězem ve stíhacím závodě družstev. Díky tomu mu královna Alžběta II. předala Řád britského impéria.
„Ale odteď patřím jen silnici,“ pronesl po hrách v Londýně 2012.
„To byl zlomový moment mé kariéry, který mě přivedl až sem,“ říká nyní, oblečen do žlutého trikotu. „Namísto kroužení po dráze jsem se zaměřil na kopce a dřel jsem s trenérem Timem Kerrisonem na vysokohorských kempech.“
Opět pohlédne na svůj trikot a pohodí hlavou: „Ale stejně jsem pořád překvapený, že teď v Alpách sedím na tiskovce ve žluté.“
Že dokáže zajet skvěle, věděli o něm soupeři dávno. Vyhrál prestižní týdenní závody Dauphiné, Paříž - Nice či Kolem Alp. Jenže na Grand Tour je stále Thomasovým maximem 15. místo.
Dvakrát uvažoval, že Sky opustí, aby v jiné stáji mohl jezdit pouze na sebe. Brailsford jej pokaždé přesvědčil: „Zůstaň. Dostaneš šanci.“
Až loni na Giru se stal vedle Mikela Landy lídrem Sky - a jeho ambice zničil hromadný pád, způsobený nešetrně odstavenou motorkou na Blockhausu.
O měsíc později na Tour držel za Froomem druhou příčku, když před ním v 9. etapě ve sjezdu v pohoří Jura upadl Rafal Majka. „Já přes jeho kolo letěl jako Superman a zlomil si klíční kost.“
Už o volném dni Vuelty 2015 mi při rozhovoru na hotelu týmu Sky říkal: „Rád bych jednou na Grand Tour jezdil do Top 5. To je realistický cíl.“
Má na ještě vyšší mety? Dokonce i na titul?
Nejbližších deset dnů odpoví.
Letos nechce být hřebíkem.
Chce být kladivem.