Svitavským pomohl Kerr k výhrám nad USK a zejména nad silnými soupeři z Opavy a Děčína. Nad síly jeho Turů byl jen mistrovský Nymburk.
Kerr v prosinci doručoval dvojciferná čísla v bodech (14,3) i na doskoku (11,5), získával téměř šest faulů, přidával i 3,3 asistence, dva zisky a za téměř 36 minut ve hře ztrácel jen 1,3 míče. Navíc proměnil 16 z 22 dvojkových střeleckých pokusů. A jeho průměrná efektivita měla ohromnou hodnotu 27,8.
„Byl to pro mě speciální měsíc, zranění kotníku bylo mé první závažnější a za tři roky v české lize jsem vynechal své vůbec první zápasy. Dostat se z toho bylo těžké, na druhou stranu jít hned vzápětí na jedny z nejlepších týmů v lize pro mě znamenalo extra motivaci. Byly to pro mě výjimečné týdny v tom, že jsem byl schopný takhle hrát proti tak silným soupeřům a dostat se do té formy, v jaké jsem byl před zraněním,“ těšilo pětadvacetiletého pivota.
Aby toho nebylo málo, v zápase s Opavou hrál podle kouče Lubomíra Růžičky s horečkou a už ve třetí čtvrtině ohlásil, že je K.O. Přesto zápas končil se 24 body a 16 doskoky s astronomickou užitečností 43, jež v tu dobu značila druhý top výkon sezony celé ligy.
„V poločase mi bylo zle od žaludku, protože jsem možná něco špatného snědl. Řekl jsem to trenérovi, náš doktor mi dal nějaké léky a já byl schopný hrát stejně jako první půlku. Pak už jsem ani nemyslel na to, jestli mi něco je,“ říká poloviční Američan po matce a poloviční Kanaďan po otci. Tím je legendární hokejový útočník Tim Kerr, který v polovině 80. let minulého století sázel v NHL za Philadelphia Flyers i víc gólů než nadpozemský fenomén Wayne Gretzky.
Právě Kerr senior byl schopen a ochoten hrát i s velkou spoustou zranění, třeba když ani nemohl zvednout jednu ruku nad hlavu. A to v ní musel držet hokejku. Garret, který tohle tvrďáctví podle všeho do velké míry zdědil, proto nezmínil náhodou, že v říjnu a listopadu jej potkal za tři roky v lize první výraznější zápasový výpadek.
Ovšem smůla se ho nyní chytila, říjnové zranění si Garret Kerr obnovil.
„Když jsem vyrůstal, od táty jsem si toho z té mentální stránky sportu dost vzal a jeho hlavní rady se týkaly právě psychické a fyzické odolnosti. Táta v NHL hrával často zraněný nebo nemocný a byl tím známý. Snad jsem z toho něco přebral i já,“ dodává Kerr junior skromně.
Otec Tim, který už se za Garretem byl v Česku i podívat, prý teď pravidelně sjíždí zápasy svého syna, i když on sám se k basketbalu dostal až díky svým synům. Má ovšem co sledovat - lídr svitavských Turů většinou skoro nesleze ze hřiště, s průměrem 10,8 až do víkendu šéfoval statistice doskoků celé ligy a navíc je třetím nejužitečnějším mužem NBL za kolínským Skinnerem a (dnes už ex)pardubickým Burnettem. „Táta kouká na každé naše utkání. Pracuje z domova a může si udělat čas, anebo si to pustí ze záznamu.“
Garret Kerr ze Svitav zápas v Kolíně nedohrál.
Rodák z amerického Hartfordu, který většinu života strávil ve Filadelfii, za tři sezony v Kooperativa NBL vystřídal už tři kluby a jeho cesta vede do stále menších měst.
„Jo, to je pravda. První rok v Ostravě jsem byl vlastně vůbec poprvé v Evropě, potkal mě určitý kulturní šok, ale byl to nakonec pěkný úvod do života v Evropě a do zdejšího basketbalu. Kolín jsem měl taky rád, díky blízkosti Prahy to bylo dobré místo a v týmu jsem si udělal řadu dobrých přátel. A i letos ve Svitavách máme opravdu kvalitní celek, výborné trenéry i týmovou chemii a ve spoustě zápasů se nám dařilo. Těším se tak, co všechno ještě dokážeme,“ popisuje.
